Burgundsko z lodě

Burgundsko má 1200 km splavných řek a vodních kanálů, takže nabízí celou řadu možností pro dovolenou na lodi. Jde o jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat historií i vínem bohatou krajinu, daleko od starostí všedních dnů…

Člověk si tu také může splnit dětský sen a stát se kapitánem u kormidla vlastní lodi. K tomu, abyste se mohli vydat na pohodlnou plavbu podél topolových alejí, proplouvat zdymadly, objevovat krásy krajiny a navštěvovat blízké vinařské sklípky i zámky, totiž nepotřebujete žádný zvláštní průkaz nebo oprávnění. Řídit obytnou motorovou loď je snadné, i začínající kormidelník se to rychle naučí. My jsme se vydali na cestu severním Burgundskem po Burgundském kanálu (Canal de Bourgogne), který spojuje Saônu s řekou Yonne. Stavěl se v letech 1775–1834, celkem měří 242 km, je na něm 189 zdymadel, více než 3 km dlouhý tunel a dokonce i čtyři kanálové mosty. V 19. stol. se využíval k přepravě kamene a dalších stavebních materiálů, dnes je nákladní doprava omezena jen na oba jeho konce, jinak patří turistice.
Vyrážíme z Montbardu, kousek od slavného cisterciáckého opatství Fontenay, o kterém píšeme na jiném místě. Po povinném aperitivu na uvítanou nám instruktor vysvětlí fungování lodě a navigace. Posunkový jazyk je i zde mezinárodní a v jednoduchosti je síla – to je náš první pocit, který nám zůstane po celou plavbu. Naše první etapa vede do 28 km vzdáleného Ancy-le-Franc. „Popustit lana, vyrážíme,“ velí kapitán. Loď si pobrukuje rytmický dieslový nápěv a váhavě se šine vpřed rychlostí 8 km/hod. Vznosně, v klidu, pomalu. Naštěstí, musím dodat. Zatímco s instruktorem za mými zády byla hodná a plula krásně rovně, teď chce pořád kličkovat a hladit břehy. Po chvíli se nám ji přece jen povede trošku zkrotit, než ale stačí vypuknout všeobecné nadšení, objeví se před přídí rozevřená tlama zdymadla, prvního z dnešních sedmnácti. Cvičíme se v práci s odpichovací tyčí, mudrujeme u kormidla – víc vpravo, ne, spíše doleva… nebo raději couvnout? Když se nám konečně podaří dostat dovnitř, všichni až na kormidelníka jsou zvědaví, jak smyčkou lana připevnit loď k mokré zdi propusti. Obsluha nám naštěstí teď napoprvé vyjde vstříc. Přehodí lano přes kovové pachole tak, aby se loď při napouštění komory bojácně necukala, a jeho konec nám vrátí zpět. Postupně se z „námořnické“ práce stává rutina, která ale neomrzí. Kdo pokoří první zdymadlo, příště už se nebude tolik bát. Při desátém bude esemeskovat, pokuřovat, popíjet vínko a současně dirigovat loď jediným prstem. Kromě průjezdů zdymadly panuje na palubě klid. Až na kormidelníka mají všichni volno, je to čas na lenošení a pozorování okolí. Břehy kanálu lemují topoly, v hladině se odráží modré nebe, oblaka, stromy. Z okolních luk na nás občas zvědavě koukají bílé krávy plemene charolais. Burgundsko vidíme do nejmenšího detailu, poznávat krajinu z vodní hladiny je naprosto odlišný zážitek, spatříte věci nové a nečekané.
Ancy-le-Franc se pyšní krásným renesančním zámkem, na který je nejlepší pohled právě od řeky. Budovu se čtyřmi křídly seskupenými kolem elegantního nádvoří navrhl italský architekt Sebastiano Serlio ve stylu italského paláce pro barona Antoina III. de Clermont, švagra Diany de Poitiers, známé milenky krále Jindřicha II. Pozoruhodná je jeho vnitřní výzdoba. Sály v přízemí zdobí motivy z Pompejí, reprezentační galerie je dekorována mytologickými a starověkými scénami, má polychromovaný kazetový strop, mramorovou podlahu, nádherné, jemně vyřezávané dřevěné obložení. Na výzdobě zámku se podíleli velcí umělci z tzv. první školy z Fontainebleau jako Francesco Primaticcio nebo Niccolò dellʼAbbate, ale také třeba Nicolas de Hoey a různí vlámští i místní malíři. Francouzská zahrada s jezírkem před zámkem i rozlehlý okolní park (50 ha) nesou rukopis proslulého zahradního architekta Andrého Le Nôtrea…

Shopping Cart