Poutní cesty do Santiaga de Compostela

Je dopoledne a ve svatojakubské katedrále v Santiagu de Compostela se vše připravuje na polední mši pro poutníky. Postupně jich přibývá, a jak procházejí katedrálou, je slyšet jen jakási nesrozumitelná změť jazyků. Portugalština, italština, japonština, angličtina, francouzština, samozřejmě španělština, ale i mnoho dalších. Poutníci ze všech koutů světa. Kolik jazyků, tolik cest. I když cíl je jeden, cesta k hrobu sv. Jakuba jediná není…

Kam letos vyrážíš na dovolenou? Na pouť do Santiaga ke hrobu svatého Jakuba! Zatímco ještě před pár lety by vás tato odpověď automaticky zařadila mezi náboženské blouznivce, teď se díky ní ocitnete v progresivním cestovatelském proudu. Ze svatojakubské pouti se zvolna stává celospolečenský fenomén…

Jedním z míst na Svatojakubské cestě, která ve vás určitě zanechají nesmazatelný dojem, je León. Srdce bývalého leónského království, které postupně pohltilo knížectví asturské a království galicijské, až se nakonec v roce 1230 samo stalo obětí silnějšího souseda, Kastilie…

Město na severu Španělska v autonomní oblasti Kastilie a León není jen jednou z mnoha zastávek na poutní cestě k hrobu sv. Jakuba do Santiaga de Compostela. Představuje jakousi esenci kastilské identity, jejímž hmotným projevem je zdejší katedrála, jedna z nejkrásnějších, nejušlechtilejších a nejvznešenějších v Evropě…

Španělé mají řadu svátků, které nemají pevné datum, ale připadají na určitý den v roce. Patří k nim i slavnosti sv. Froilána v Leónu. Poprvé jsou písemně zmiňovány v 16. stol., kdy se však konaly vždy 14. srpna, v souvislosti se svátkem Nanebevzetí Panny Marie o den později. Pak se srpnové datum znelíbilo a dnes svátek připadá na poslední neděli před 5. říjnem…

„Hacer el camino“ znamená přeneseně něco jako „život je cesta“. Pokud po ní kráčíme, náš život se utváří. Ale cest je mnoho a různě se kříží. Zvlášť obtížné rozhodování nastane, ocitne-li se člověk na nějaké křižovatce. Platí to i pro poutníky. Příkladem je Astorga, která sice leží na staré Francouzské cestě, ale zároveň jí prochází Vía de la Plata. Tady si poutník opravdu může vybrat, kudy se vydá. V kraji, kterému se říká Maragatería, se kříží nejen dvě hlavní cesty, ale také osudy dávných civilizací…

V kraji Bierzo, poslední provincii v oblasti Kastilie a León před vstupem Svatojakubské cesty do Galicie, se rozkládá zvláštní, pro poutníky magická oblast. Charakterizuje ji templářská historie, ale také prudké svahy řeky Sil s terasovitými vinicemi a rezavými homolemi zvanými Las Médulas, kde se v dobách římské Hispánie těžilo zlato. Těmi magickými místy, která poutníka na cestě neminou, jsou Foncebadón, Manjarín a Ponferrada…

Komu se nelení, tomu se zelení. A to doslova. Poslední kraj, kterým musí každý poutník projít, než dojde do Santiaga de Compostela, je věčně zelená, ale také značně deštivá Galicie. Někdo jde Francouzskou cestu a začíná už ve své rodné vlasti, někdo jde jen posledních sto kilometrů, aby splnil podmínku a také dostal Compostelu, potvrzení o tom, že cestu absolvoval…

Cíl vaší pouti, ať jste přišli kteroukoli trasou a odkudkoli. Před vámi do tohoto magického města proudily po staletí tisíce a tisíce lidí z různých míst Evropy, ba celého světa, lidé různých národností a jazyků, různého sociálního postavení, ale jediné víry. Pravda, dnes se cesta do Santiaga stala jakousi módou, ale při pochodu si leccos o sobě samém i o svém vztahu ke světu stejně ujasníte, ať už jste věřící či nikoli…

Možná, že i vy vskrytu přemýšlíte o tom, že byste se na svatojakubskou pouť rádi jednou vypravili. Nejste sami. S touto myšlenkou si pohrává stále více lidí hledajících alternativu k běžnému konzumnímu způsobu cestování…