Čvachtání s tučňáky

Tučňáků Humboldtových tu žije více než dvacet. Každý má jméno, u bazénu se z tabulek dozvíte také jejich životopisy a od ošetřovatelky, s níž se ochotně mazlí, třeba i to, že tečkovaný vzor na jejich bílých bříškách je rozlišovacím znamením stejně jako různá barva očí. Přívětiví tučňáci, kteří vám ochotně zapózují na kamenech ve svém krásném výběhu, si užívají svého ostrova uprostřed areálu a samozřejmě i krmení, denně vždy v jedenáct a v půl čtvrté odpoledne, kdy se jen zapráší především po oblíbených sledích a šprotech. Většina černobílých nelétavých ptáků se ale ze všeho nejraději koupe a řádí ve vodě, což si ve vyhřívaném bazénu můžete užít společně. Od zdatných plavců vás bude dělit pouze prosklená stěna. Těžko říct, kdo je na koho více zvědavý. Tučňáci jsou na přítomnost lidí každopádně zvyklí. Na rozdíl od návštěvníků mají k dispozici bazén se slanou vodou, sladká jim totiž „nejede“ a navíc v zimě zamrzá.
Tučňáci Humboldtovi milují evropské léto, pocházejí totiž z pacifického pobřeží Jižní Ameriky, kde v létě bývá někdy až 40 °C a v zimě kolem osmi. Lidé najdou svůj slaný bazén v oddělení aquaparku označovaném jako římské lázně. Plavání s tučňáky potěší nejvíce děti, ale ani dospělí neskrývají nadšení z netradičního setkání, když se kolem nich, byť za sklem, prohánějí praví tučňáci…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2015