Jadranské ostrovy pod mikroskopem

Ostrovní labyrint

Jaderské moře je vlastně zálivem moře Středozemního. Až na několik malých ostrůvků v Benátské laguně, v deltě Pádu a u poloostrova Gargano patří všechny jeho ostrovy Chorvatsku. Asi 50 jich je obydleno trvale (celkem přes 130 000 lidí), na dalších desítkách ostrovů žijí lidé jen občas, zpravidla od jara do podzimu. Ostrovů, ostrůvků a útesů, na nichž nejsou obydlí žádná, je na tisíc. Víc ostrovů má v Evropě jen Řecko a členitější pobřeží než chorvatské ostrovy jen Norsko.
Jadranské ostrovy vznikaly od druhohor, zprvu usazováním převážně vápenců na mořském dně. Později byly zvrásněny a vyzdviženy nad mořskou hladinu. Po ústupu moře se staly součástí pevninského pásemného pohoří, s nímž sdílejí geologickou stavbu a směr – jsou většinou protáhlé od severozápadu na jihovýchod. Ještě před deseti tisíci let byly součástí pevniny, ale se vzestupem mořské hladiny po skončení poslední doby ledové se původní suchozemská údolí přeměnila na mořské úžiny. Pestrý povrch a rozeklané pobřeží ostrovů pak dotvořily tektonické zlomy, silné krasovění a eroze. Chorvatští geografové třídí své ostrovy do několika skupin. Při pobřeží poloostrova Istrie, v západoistrijské ostrovní skupině, jsou jen malé ostrovy, nejznámější je souostroví Brijuni. Směrem k jihovýchodu následují již větší Kvarnerské ostrovy, např. Krk, Cres, Lošinj a Rab. Pag se někdy řadí ještě ke Kvarneru, jindy už k ostrovům severodalmatským, kam už jednoznačně patří Ugljan s Pašmanem, Dugi otok a Murter. Kornatské souostroví pojmenované podle svého největšího ostrova tvoří nejčlenitější archipel Jadranu a je téměř bez osídlení. Více lidí žije na ostrovech Šibenického souostroví. K středodalmatským ostrovům patří zejména Čiovo, Šolta, Brač, Hvar a Vis, k jihodalmatským Korčula, Lastovo, Mljet a Elafitské souostroví. A nakonec je tu – daleko v širém moři, blíže pevnině italské než chorvatské – samostatná ostrovní skupina Palagruža.

Ostrovní Chorvaté a vnitrozemští Češi – v čem jsme si podobní?
Češi znají Jadran dobře a považují ho tak trochu za svůj. Čím dál více ale toužíme po poznání míst nezasažených ještě masovou turistikou, kam ještě typičtí „příbřežní“ dovolenkáři nepronikli. Chceme se zanořit nejen do tyrkysu mořské vody, ale i do různých barev přírody a života místních lidí. Pokusme se kaleidoskopicky odhalit některá méně známá fakta a souvislosti; ostrovy pak můžeme důkladněji poznat, více prožít a místním lidem se snáze přiblížit. Kdo jiný, než my Češi, kteří tu kdysi byli mezi prvními turisty?