Jak přežít Berlín

Kabaret, prvomájové demonstrace, technoparty, víkendové grilování v Tierparku, malá ošuntělá tmavá kina, která už u nás téměř nevidíme, staré hospody na nárožích, literární kavárničky, enderácký panáček na semaforech, kterého si sjednocená metropole nenechala vzít a který si svižně prušácky vykračuje na rozdíl od toho unifikovaného. Proletářský duch se mísí s vůní döneru, tkaných koberců a kávy s kardamomem „malého Istanbulu“ alias Kreuzbergu, s nímž kontrastuje nablýskaná noblesa smetánky, kterou zásadně češe hvězdný Udo Waltz a která utrácí v obchoďáku KaDeWe či v Galerii Lafayette plné lanýžů a pravých francouzských baget. Berlín byl odjakživa městem pro freaks a jinaksmýšlející – už za výmarské republiky nebo v 60. letech, německé sjednocení to pouze znásobilo…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2009

Shopping Cart