Mnoho zajímavých slavností a událostí je v Rakousku pořád ještě spojeno s náboženskými svátky, které se u nás z různých důvodů víceméně vytratily. Čím dál od měst, tím víc se tradičním oslavám a lidovým zvykům daří. Dolní Rakousko jako katolický venkov bez početnější městské populace je v tom ukázkovým příkladem.
Jako první můžeme připomenout Fasching čili masopust, označovaný též jako Karneval, fünfte Jahreszeit (páté roční období) nebo närrisches Treiben (bláznivý ruch, čas bláznů). Už z těchto pojmenování je zřejmé, že jde o období, které se vymyká z ustáleného pořádku a kdy je dovoleno skoro vše. Karnevalovému období, které začíná na Tři krále a končí v úterý před Popeleční středou a velikonočním půstem, se v Rakousku stále přikládá velký význam. Dokládá to i nedávný průzkum, podle kterého slaví v nějaké podobě masopust polovina Rakušanů, 20 % lidí se každoročně účastní masopustního průvodu, 17 % se převléká do masek a asi 15 % jde na Faschingsgschnas, jakýsi maškarní bál pro dospělé. Statistiky kazí pouze velkoměsto Vídeň, kde se „času bláznů“ oddává „jen“ 39 % dotázaných.
Masopust má svůj původ v pohanském vyhánění zimy a vítání jara, je to jakýsi boj dobra proti zlu, který se proměnil v zábavu, nevázanost a konzumaci velkého množství koblih (Krapfen). Zajímavostí jsou Fasnachtumzüge, maškarní průvody pestrobarevných kostýmů. Největší dolnorakouský průvod se koná v Mödlingu u Vídně, kde vedle sebe pochodují masky v krojích, dechovka a lidé převlečení třeba za gumové medvídky. Pozoruhodný je třeba i průvod v Tullnu, při němž masky vyvolávají tradiční Narrenruf (výkřík bláznů) „Tulli Tulli“…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2015