Těžba ropy na jižní Moravě

Kývající koňské hlavy

Největší objev za posledních patnáct let. Tak loni hodonínští těžaři označili nalezení obrovského ropného ložiska mezi Kyjovem a Brnem. Jde o více než tři miliony barelů ropy a zhruba sto milionů kubíků plynu. Ve srovnání s ložisky v ropných velmocích je ale toto množství pověstnou kapičkou v moři.

Vahadlové pumpy, přezdívané kozlíci, pohánějí kývavým pohybem hlubinná čerpadla v oblasti kolem Hodonína, kde se nacházejí největší naleziště ropy a zemního plynu na území České republiky. Zasahuje sem Vídeňská pánev bohatá na nerostné suroviny. Za „průkopníka“ v těžbě se tradičně považuje Jan Medlen ze Gbel. Když na začátku minulého století objevil na svém pozemku přirozené vývěry plynu, který se většinou vyskytuje společně s ropou, přivedl jej vlastnoručně postaveným cihlovým plynovodem do svého domku a využíval k vytápění. Primitivní systém však brzy selhal a nahromaděný plyn vybuchl. O zdroj plynu se začaly zajímat rakouské úřady. Při odborném hledání dalších zásob plynu narazili těžaři na ropu v ložisku Gbely na slovenském území.

Na Moravě vrtný průzkum nejprve nalezl využitelné ložisko ropy v prostoru vysušeného rybníku Nesyt. Těžbu vedla Moravská těžební společnost, jež v roce 1925 vlastnila v okolí již 25 vrtů. Za druhé světové války se i moravská ropa stala pro nacistické Německo strategickou surovinou. V naftovém průmyslu na území Čech a Moravy podnikala společnost DEA (Deutsche Erdöl-Actiengesellaschaft) a jen na Hodonínsku měla přes tisícovku vrtů. Po osvobození byly oficiálně zřízeny Československé naftové závody