Argegno, založené již za Římanů, má za sebou dlouhou historii, největší pozornosti se však obci dostalo teprve před 70 lety, konkrétně 12. března 1948. Toho dne se Pietro Vassena, vynálezce z Lecca, potopil nedaleko Argegna s batyskafem vlastní konstrukce do hloubky 412 m. Tehdy tím stanovil nový světový rekord a současně potvrdil geografům údaj o největší hloubce jezera.
Dnes je Argegno pro turisty zajímavé hlavně tím, že se odtud mohou nechat vyvézt kabinovou lanovkou do horské obce Pigra, která nabízí jedinečné výhledy a může rovněž posloužit jako výchozí bod k různým horským trekům. O této visuté lanové dráze se kupodivu moc neví. Možná je to tím, že původně byla postavena hlavně pro obyvatele Pigry, kteří nutně potřebovali získat snazší přístup do své obce, v zimě často po strmé silnici nedosažitelné. Usilovali o to více než půlstoletí, dočkali se však až roku 1971. Potom museli o lanovku zabojovat ještě jednou, neboť v roce 2010 úřady její provoz ukončily pro nedostatek nancí na nezbytné revizní práce. Povedlo se, lanovka se znovu rozjela o rok později, již jako omlazená čerstvá čtyřicátnice.
Najít v Argegnu dolní stanici lanovky není úplně jednoduché, její nenápadná budova je zastrčená v zástavbě u silnice na severním konci obce. Uvnitř se nehraje na žádné novoty, na člověka tu z každého koutu dýchne starý dobrý „lanovkářský“ design 60. a 70. let, našim starším generacím důvěrně známý třeba z Ještědu či Lomnického štítu. Jak je možno se dočíst na ceduli, dráhu stavěla firma Badoni z Lecca (mj. se podílela i na stavbě prvního istanbulského mostu přes Bospor) a za povšimnutí stojí i technické údaje. Po trati se dvěma podpěrami dlouhé 1137 m se proti sobě pohybují dvě kabiny pro 12 cestujících, které výškový rozdíl 648 m překonají v čase okolo pěti minut. Lanovka je v provozu celoročně, počítat je třeba s tím, že obsluha drží po poledni minimálně hodinovou přestávku…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2018