Mikulčice mají dlouhou vinařskou tradici. Sklepy zdobí pestré malované slovácké ornamenty, obcí procházejí vinařské cyklostezky. Muzeum Fanoše Mikuleckého, umístěné v jeho rodném domě, připomíná organizátora kulturního života na Podluží a také autora písniček o víně. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se pyšní unikátním oltářem z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Především však Mikulčice proslavilo archeologické naleziště na místě slovanského hradiště z období Velké Moravy.

„Tady jsme našli pár střepů, vidíte? Mohla to být nějaká miska. Vykopali jsme také lidské kosti, nějaké korálky a část náramku. Používáme špachtli, abychom nález nepoškodili, větší množství hlíny odkopeme motyčkou,“ vysvětluje nám dívka v pracovních kalhotách a rukavicích. Špachtlí odkrajuje vlhkou hlínu a bedlivě sleduje, zda se v ní nenajde třeba jen zlomek předmětu, který vznikl lidskou činností. Spolu s dalšími brigádníky pracuje v podřepu nebo na kolenou. Pohybují se ve výkopu, hlubokém přes metr. Je nad ním zavěšena plátěná stříška, která chrání před sluncem. „Nacházíme se u šestého kostela,“ říká nám technik mikulčického pracoviště Archeologického ústavu AV ČR v Brně Petr Čáp, „lesníci nám to tady usnadnili. Vykáceli stromy, tak jsme si nechali udělat geofyzikální průzkum, vytyčili jsme si území, které nás zajímá, kde by mohlo čistě teoreticky pokračovat pohřebiště od toho kostela. Malým rýčem skryjeme vrchní vrstvu, pak pokračujeme jemnějšími nástroji, až třeba štětečky. Prozkoumaný úsek vyfotografujeme, zaměříme a nakonec všechno zase zahrneme.“

Archeologové zkoumají mikulčické naleziště od poloviny minulého století. V létě roku 1954 se brněnský archeolog Josef Poulík vypravil do Mikulčic ověřit zprávy místního řídícího učitele. Ten do archeologického ústavu psal, že na místě zaniklého hradiště Valy se někdy podaří vyorat nějakou zajímavou starou věc. A skutečně: na bramborovém poli našli množství střepů a také zbytky staré malty, jež dokládala existenci zděné budovy. Postupně začala země doklady dávného osídlení vydávat, a to včetně mnoha hrobů. Jeden z nich obsahoval košíčkovité náušnice ze stříbra, korálky a další předměty, které jasně určily, že naleziště spadá do období Velké Moravy. Mikulčice se tak rázem staly jednou z nejrozsáhlejších a hlavně nejvýznamnějších archeologických lokalit v Čechách a na Moravě. Do té doby si přitom nikdo z historiků Velkou Moravu nebo Cyrila a Metoděje s oblastí Mikulčic nespojoval.

Velká Morava představovala první mocensko-politický útvar západních Slovanů. Vznikla v 9. stol. na území dnešní Moravy, Slovenska a severní části Maďarska. Postupně vyrostla v mocného politického hráče, který se prosadil ve střední Evropě. Důležitou součástí její…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Hodonín