Město na řece

Další označení, které Brandenburgu právem patří, je „kolébka braniborské marky“. Jeho jméno je písemně poprvé zmiňováno roku 948 jako Brendanburg v zakládací listině zdejšího biskupství. O 20 let dříve dobyl Jindřich I. Ptáčník, vévoda saský a král východofranský, hradiště slovanských (a pohanských) Havolanů neboli Stodorů, které se rozkládalo na dnešním Dómském ostrově (Dominsel). Připomeňme si, že právě v té době byla historie Havolanů propojena s naší. Blízkou příbuznou knížete Tugumíra, kterého Jindřich I. porazil, byla kněžna Drahomíra, manželka knížete Vratislava a matka sv. Václava a Boleslava, jež také osnovala vraždu své tchyně, sv. Ludmily.
Při prohlídce Brandenburgu je ideální zkombinovat dva způsoby. Zhruba dvouhodinová plavba vyhlídkovou lodí představí mnohá zákoutí, k nimž by se jinak návštěvník města těžko dostával, jako třeba ostrůvek místními nazývaný Acapulco, ale také malebné zahradní domky u Havoly i někdejší mlýny přestavěné na byty a sousední Mlýnskou věž, jednu z několika středověkých obranných věží, které zůstaly zachovány dodnes. Při pěší procházce si pak člověk důkladně prohlédne všechny hlavní stavební památky a místa, kam z vody vidět není…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2015

Shopping Cart