Mezi kvarky, bosony, fotony či leptony

Miniaturní částice, které proplouvají obřím urychlovačem, samozřejmě nespatříte, můžete si nicméně zdarma sami prohlédnout stálou multimediální expozici v 27 m vysokém a 40 m širokém dřevěném globusu, který slouží také pro filmové projekce či konference. Nebo absolvovat zhruba tříhodinovou komentovanou prohlídku v angličtině či francouzštině, což jsou oficiální jazyky vědců a dalších více než 3000 zaměstnanců CERNu, pro které je to místo neomezených možností. Stačí se jen dostatečně včas objednat, nezapomenout si vzít cestovní pas a rozhodně si neobout sandály nebo boty na podpatcích. Je to prostě stabilnější a pohodlnější. Největší atrakcí je obhlídka starého urychlovače z roku 1957. Obavy z příliš odborného výkladu mít nemusíte, je to zážitek i poznání pro ty, kteří jsou fyzikou zcela nepolíbeni. Možná se budete cítit tak trochu jako Robert Langdon v hollywoodském blockbusteru podle knihy Dana Browna Andělé a démoni. Symbolog z Harvardu se v příběhu vydal do laboratoří CERNu, aby pomohl s objasněním vraždy vědce, který se zabýval studiem antihmoty. Tu zde ostatně umí vyrobit! Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN byla založena v roce 1954. Jednou z více než 20 členských zemí je i Česká republika, takže i naši experti se zde významně podílejí na výzkumu a experimentech. Na stáže sem rovněž přijíždí čím dál více českých studentů. Evropská laboratoř jaderného výzkumu totiž není „pouze“ výzkumné pracoviště, ale také škola pro studenty s různými programy, takže uplatnění zde zdaleka nenajdou jen absolventi fyziky. CERN, to rozhodně není jedna laboratoř, nýbrž rozsáhlý komplex asi 700 budov, rozložených po obou stranách švýcarsko-francouzské hranice. Kromě řady administrativních budov a velké úložny zde najdete třeba i mateřskou školku pro děti zaměstnanců, několik bank, lékaře, restaurace, hostel či požární stanici. Největší vědecké centrum na světě je prostě město ve městě na mnoha kilometrech čtverečních, proto se zde zaměstnanci běžně či spíše nutně pohybují autem. Symbolem CERNu je největší urychlovač částic na světě LHC („velký hadronový urychlovač“ či doslova „srážeč“), což je největší vědecký přístroj světa. Tvoří ho kruhový tunel o obvodu 27 km, který probíhá asi 100 m pod povrchem mezi Ženevským jezerem a pohořím Jura a protíná hranice Švýcarska a Francie. „Mozek“ CERNu, hlavní řídící středisko neboli velín, je umístěno v menší, francouzské části. Řídí všechny urychlovače. Obrovskou kruhovou místnost rozdělenou do čtyř jakýchsi „pracovních ostrůvků“, kde je čtyřiadvacetihodinový provoz, pokrývají protihlukové bariéry na zdech i na oknech, aby měli pracovníci patřičný klid. Nerušenou práci jim zajišťuje také spousta světel rozmístěných tak, aby nevrhala žádné stíny. Součástí velkého podzemního okruhu LHC jsou detektory ALICE a ATLAS. Velký hadronový urychlovač ovšem zřejmě nezůstane sám. Ambicí centra je do roku 2040 přijít s ještě větším a výkonnějším urychlovačem, který by měl odhalit další tajemství hmoty a vesmíru.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2020

Shopping Cart