Naslouchejte hlasu Valče

Ze své výhodné polohy mohla těžit až do první poloviny 19. stol., kdy se projektanti nové karlovarské silnice městečku vyhnuli a silnici vedli o několik kilometrů jižněji. Význam Valče pak ještě více poklesl po druhé světové válce, neboť nedlouho po odsunu většinového německého obyvatelstva došlo k uzavření téměř celých Doupovských hor, které jsou od té doby vojenským výcvikovým prostorem. V roce 1976 Valeč utrpěla ještě další újmu, když zdejší barokní zámek z velké části vyhořel. Tehdy nechybělo mnoho, aby navždy přišla o svoji hlavní dominantu a zároveň nepřehlédnutelnou připomínku časů svého největšího rozmachu.
Nejplodnější stavební období v dějinách Valče začalo na samém sklonku 17. stol., kdy se do čela zdejšího panství postavil podnikavý hrabě Jan Kryštof Kager ze Štampachu. Zámek, značně poničený za třicetileté války a dosud chátrající, nevyhovoval jeho představám reprezentativního šlechtického sídla, a proto se rozhodl pro jeho barokní přestavbu. Tu nejprve vedl italský stavitel Francesco Barelli, jenž vtiskl barokní podobu i farnímu kostelu Narození sv. Jana Křtitele, stojícímu pod zámkem dole v městečku. Současně byla v rovinatém terénu západně od zámku založena rozlehlá okrasná zahrada.
V roce 1701 Barelliho vystřídal Giovanni Antonio Beana Rossa, stavitel rovněž italského původu. Ve vedení přestavby pokračoval i po smrti Jana Kryštofa v roce 1721, kdy panství zdědil jeho synovec hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu, tajný rada, komoří a nejvyšší dvorní maršálek falckého kurfiřta. Rossa zároveň vypracoval architektonický návrh zámeckého kostela Nejsvětější Trojice, dodnes vysoce hodnocené stavby, která se spolu se zámkem stala další valečskou dominantou a jež zvenčí upoutá zejména precizně komponovaným průčelím. Na plošině před kostelem pak Jan Ferdinand nechal na přání své zesnulé choti vztyčit sloup Nejsvětější Trojice, rovněž pozoruhodné dílo s bohatou figurální výzdobou, s velkou pravděpodobností navržené Matyášem Bernardem Braunem a zhotovené tovaryši jeho dílny. Výsledkem Rossou vedené přestavby zámku byla kompaktní dvoupatrová budova se čtyřmi křídly obklopujícími nevelké obdélníkové nádvoří a s dvojicí výrazných hranolovitých věží, vystupujících nad úroveň střechy na východní straně. Tato dispozice pak zůstala v zásadě zachována i přes některé novorenesanční a novobarokní úpravy z poslední třetiny 19. stol…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2017

Shopping Cart