Od hvězdiček ke stánkům

Stejně rozmanitý jako nabídka chutí je i sortiment gastronomických podniků, který sahá od noblesních restaurací přes neformální podniky, klasické německé hostince či typické pivní zahrádky až k bistrům, stánkům rychlého občerstvení a tržnicím. Zpravodajská povinnost velí začít nejslavnějším hodnocením – aktuálně má šest berlínských restaurací dvě michelinské hvězdy a 14 jednu. Většina našich turistů sice asi nejezdí do Berlína především kvůli nim, ale příležitosti dobře a zajímavě se najíst odolá málokdo.

Na michelinském talíři

Ze záplavy možností jeden tip spojený také s francouzským průvodcem. Ve vydání Michelinu pro Německo se v roce 2017 poprvé objevil nový symbol, „talíř MICHELIN“. Uděluje se jako ohodnocení „kuchyně dobré kvality“ podnikům, které nedostanou hvězdičku či ohodnocení „BiB Gourmand“ (dobré jídlo za dobrou cenu), jejich kuchyně je však přitom nadprůměrná. Jedním z držitelů talíře je i restaurace NENI v nejvyšším 10. patře hotelu 25hours v komplexu Bikini Berlin. Za rodinným podnikem a jeho konceptem stojí Haya Molcho a její čtyři synové, jejichž iniciály skládají jméno podniku – Nuriel, Elior, Nadiv a Ilan. To jméno je důležité pro filozofii restaurace – podstatnou částí života je rodina, jídlo se má vychutnávat u velkého stolu s celou rodinou a spoustou přátel. Dalším významným prvkem je životní příběh rodiny. Rodiče Hayi byli rumunští židé, kteří odešli po 2. sv. válce do Izraele, kde se Haya narodila. V jejích devíti letech odjela rodina do Německa, ve třiadvaceti se Haya provdala za téměř o 20 let staršího slavného izraelského (od 60. let rakouského) mima, režiséra a specialistu na řeč těla Samyho Molcha. Sedm let s ním jezdila po celém světě, žili v Indii, Číně, Maroku. „Byli jsme jako cikáni. Samy byl na jevišti a já trávila čas po kuchyních. Tam jsem objevila vášeň pro vaření a tam jsem si poprvé uvědomila, že tohle jsem já,“ vzpomíná na to dnes. Pak se usadili v Rakousku, kde se jim narodili čtyři synové a kde byla také ve Vídni v roce 2009 otevřena první restaurace NENI, k níž posléze přibyly další v Berlíně, Hamburku a Curychu. Ta berlínská nabízí kulinární mozaiku středozemních, perských a rakouských vlivů. Haya někdy říká, že její kuchyně je izraelská, a vysvětluje to: „Po válce si každá matka přinesla do Izraele svou kulturu. Němečtí, vídeňští, rumunští, turečtí, maročtí židé, všichni si přinesli své jídlo. Kolem nás byl celý svět. A my dnes tuhle světovou kuchyni kombinujeme.“ Zkouším libanonskou specialitu babaganuš, pyré z uzeného lilku s pita chlebem, pak jednu ze specialit podniku, karamelizovaný lilek se zázvorem a chilli, a nakonec neodolám ještě aspoň malé porci hamšuky, což je hummus s ostrým chilli a směsí mletého jehněčího a hovězího masa, servírovaný opět s pita chlebem. Závěr je jasný – sem se nemusím bát kohokoli poslat. Navíc jako bonus ještě nádherný výhled na Tiergarten a velký kus Berlína. Jen je dobré udělat si včas rezervaci. NENI je podnik, který je momentálně v kurzu. Skoro týden dopředu a se třemi dny na výběr jsem musel vzít za vděk velmi časnou večeří od 17 do 19 hodin, jindy volno nebylo. Určitou, byť ne plnocennou náhradou může být návštěva Monkey Baru na stejném patře, kde k nápojům servírují drobné pokrmy z kuchyně NENI včetně jejich slavného hummusu, falafelu nebo hranolků ze sladkých brambor. Jenže ani tady vám místo nikdo nezaručí, dokonce tu ani není možná rezervace…