Oltář Míru

„Když jsem se za konzulátu Tiberia Nerona a Publia Quintila vrátil z Hispánie a Galie, poté, co jsem v těchto provinciích zdárně vykonal své dílo, nařídil senát, aby byl za můj návrat zasvěcen na Martově poli oltář Augustova míru a aby u něj každoročně konali oběti úředníci, kněží a vestálky.“ K informaci, kterou nám zanechal sám první římský císař Augustus v textu známém jako Res gestae divi Augusti (Činy božského Augusta), doplňme časové a místní podrobnosti. O stavbě oltáře (Ara Pacis Augustae) bylo rozhodnuto v roce 13 př. n. l. a o čtyři roky později byl vysvěcen. Martovo pole (campus Martius) byla rozlehlá pláň vně prvních římských hradeb označovaných tradičně jako serviovské, která se rozkládala mezi ohbím Tibery, Kapitolem, Quirinalem a Pinciem, západně od silnice Via Flaminia neboli dnešní ulice Via del Corso. V dobách předcísařských se stavebně využívala velmi málo a její postupná urbanizace začala právě až v době Augustově. Více se stavělo v jižní části Martova pole, kde už v roce 221 př. n. l. vznikl první římský cirkus (circus Flaminius), v 1. stol. př. n. l. tam přibylo mj. Pompeiovo divadlo, Caesarova sněmovní budova či dodnes zachovaný Agrippův Pantheon a ve výstavbě se pokračovalo i později (Domiciánův stadion v místech dnešního náměstí Navona, stále existující sloup Marka Aurelia). Severní část Martova pole, kam byl oltář Míru umístěn, byla však stále prázdná, až na jedinou výjimku – už v roce 28 př. n. l. si na samém konci pláně nechal Augustus postavit pro sebe a svou rodinu obří mauzoleum…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2016