Pandy a spol.

Byla to velká sláva, na letišti na ně čekali berlínský starosta s čínským velvyslancem, novináři vymysleli pro popis události novotvar pandastisch („pandastický“ místo fantastický) a město ovládlo suvenýrové šílenství. Speciální oddělení plné plyšových pand připravil i legendární obchodní dům KaDeWe (Kaufhaus des Westens). V době příletu čtyřletá samice Meng Meng a sedmiletý samec Ťiao Čching jsou vystavováni za podmínek v současnosti u pand velkých obvyklých – zvířata jsou majetkem ČLR, do zoo jsou zapůjčena zatím na 15 let za roční poplatek milion eur. Veškerá případná mláďata, v jejichž příchod samozřejmě berlínští chovatelé i milovníci zvířat věří, patří rovněž Číně, a jakmile dosáhnou věku, kdy mohou být transportována, musí se vrátit do Číny. Berlínská zoo chová pandy velké už podruhé ve své historii (dvouměsíční vystavovací epizodu z roku 1939 nepočítáme). Samec Pao Pao tu žil od roku 1980 a uhynul v srpnu 2012 ve věku 34 let, takže se stal nejstarší známou pandou velkou v lidské péči. Postupně se u něj vystřídaly dvě samice, ale ani v jednom případě se nepodařilo odchovat mládě. I jeho výlet na námluvy do Londýna za samičkou Ming Ming čerstvě přivezenou z Číny skončil na počátku 90. let fiaskem. Ming Ming o něj nejevila vůbec zájem, čemuž se snad ani nelze divit, protože Pao Pao se začal o nevěstu ucházet tím, že jí utrhl kus ucha. Chov pand velkých není jednoduchý – a není to jen tím, že každý jedinec sežere za den 10–20 a někdy i víc kg bambusu, který tvoří 99 % jídelníčku. Pandy velké jsou samotáři, samice jsou schopné oplození pouze jednou za rok a jejich říje trvá jen několik dnů. Počet jedinců ve volné přírodě se aktuálně pohybuje kolem 2000, a i když v průběhu několika posledních desetiletí pomalu stoupá, je každý odchov v péči člověka velmi vítaný. Pro milovníky zvířat ze západní poloviny naší země je Berlín nejbližším místem, kde lze pandy velké vidět, z východní poloviny je to blíže do schönbrunnské zoo ve Vídni, která je chová také…

Shopping Cart