Po stopách nejkrásnější bohyně

S původem Afrodíty si antická mytologie tak trochu neví rady. Některé báje uvádějí, že byla dcerou Dia a bohyně deště Dióny, podle jiných se měla zrodit z mořské pěny; poté odplula v lastuře k ostrovu Kythéra, aby si o něco později vybrala za své sídlo příjemnější a bohatší Kypr. Kypřané ovšem preferují ještě jinou verzi, jež tvrdí, že Afrodíta vystoupila ze zpěněného moře přímo u jejich jižního pobřeží, pročež ji tak trochu považují za vlastní. Tomuto mýtu zřejmě nelze upřít určitý reálný základ, jelikož Kypr byl jedním z míst, kudy se do řeckého civilizačního okruhu rozšířil z Malé Asie kult ženského božstva lásky a plodnosti. Předchůdkyně Afrodíty – sumerská Innin, akkadská Ištar či fénická Astarté – byly současně i bohyněmi války, což ale Řekové neakceptovali a své favoritce silový resort odebrali. Možná usoudili, že násilí, které předcházelo jejímu zhmotnění u Kypru, úplně stačilo a že spojit s bohyní další ukrutnosti už není žádoucí. Ale to jsme zpátky u bájí – když se totiž bohyně matka země Gáia rozhodla potrestat svého manžela Úrana za to, že zavrhnul několik vlastních dětí, navedla nejmladšího syna Krona, aby otce zbavil mužství. Kronos matku poslechl, otcovo přirození uťal srpem a odhodil je do moře. V něm Úranovo semeno oplodnilo zpěněný příboj a poté se horor proměnil v happyend…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2009

Shopping Cart