Říšský sněm

Budova Reichstagu měla být symbolem rodícího se německého parlamentarismu, ale od počátku ji provázely problémy. Na vybraném místě v sousedství Braniborské brány stál původně pár desítek let starý palác hraběte Raczynského s jeho uměleckou sbírkou a hrabě nebyl ochoten nechat palác zbourat. Císař Vilém I. by se spokojil s jinou stavbou, ale ta zas byla poslancům příliš daleko. V dopise Bismarckovi císař rozhořčeně píše o jejich lenosti a zbytečných starostech, neb většina z nich se stejně otevření sněmu nedožije.

Teprve syn-dědic budovu za víc než milion říšských marek státu prodal. Při slavnostním pokládání základního kamene 9. července 1884 udával tón hlavně císařský dvůr (Vilém I. se synem i vnukem) a Bismarckova armáda. Teprve pak přišli na řadu poslanci v čele s předsedou sněmu Albertem von Lewetzow, který se objevil v pruské uniformě majora-rezervisty…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2009