Roztančené chutě Rakouska

Zní to možná jako klišé, ale taková je realita. Rakousko na talíři je odrazem úrodné země, pracovitých rukou i nápaditých hlav. Již Římané si u Dunaje kdysi dávno připíjeli na zdraví ušlechtilým mokem z terasovitých vinic s tisíciletou vinařskou kulturou, ke které patří i vinné a moštové šenky zvané Heurige. Šťavnaté plody ovocných sadů umějí šikovné ruce proměnit do různých skupenství, od náplně do koláčů a knedlíků přes marmelády, sirupy, mošty až po kvalitní pálenky. Svačinka ze sýrů, špeku či uzenin na dřevěném prkýnku vám bude chutnat na salaši či na statku s výhledem na širé pastviny i hřebeny hor. Pokud se při své návštěvě Alp strefíte do proslulého vyhánění či shánění stád patřičně nazdobeného dobytka nahoru či zpět do údolí, máte bonus barevné i zvučné podívané k tomu.
Louky i zahrady jsou posety léčivými či okrasnými bylinkami, které dochutí i ozdobí pokrm nebo ve formě čaje (i destilátu) osvěží tělo i ducha. Mnoho vesniček má své vlastní sýrárny, pekárny i řeznictví. Možná ale dáte před venkovskou romantikou přednost městskému bistru, v němž si klidně objednáte na stojáka třeba na obdélníky nakrájený chlebíček se šunkou a křenem či některou další z desítek variant. Ve spleti rakouských gastronomických zařízení nebudou strádat ani vegani a vegetariáni a na své si přijdou i labužníci v některé z restaurací ověnčených michelinskou hvězdou. Samozřejmostí je široká škála bioproduktů od sýrů přes chléb až po vína. Fajnšmekrům či prostým zvědavcům jsou určeny četné tematické kulinářské trasy od vína až třeba po sýry, na kterých nejen degustujete, ale místním nahlédnete doslova i obrazně řečeno pod pokličku a možná se i lecčemu přiučíte.
Té naší, „českomoravské“, je „rakouská“ gastronomie docela blízká. Odvěké soužití ve stejném středoevropském prostoru a navíc několik staletí v jedné monarchii se nezapře ani na jídelníčku. Navíc řada pokrmů či spíše názvů je stejná či podobná, takže překlad asi nepotřebují výrazy jako Buchteln, Liwanzen, Kolatschen, Powidl, Ribisl či Kren. Chuťové buňky zaručeně identifikují i vlivy dalších členů někdejší rakousko-uherské monarchie. Notnou špetku Maďarska, se kterým ostatně sousedí, nese nejvýchodnější spolková země Burgenland. Nejenom místní kuře na paprice či pikantní guláš a lečo zde bude dobrou volbou, ale i sladkovodní ryba z Neziderského jezera či pečená husa se zelím. Burgenland je rovněž spolu s Dolním Rakouskem hlavní oblastí pěstování vinné révy v Rakousku. V Dolním Rakousku se daří i „šedému zlatu“, tedy máku i chřestu. Malebná země láká na meruňkové či dřínkové posvícení, výlovy rybníků i dýňové slavnosti. Tento zástupce čeledi tykvovitých neodmyslitelně patří rovněž ke Štýrsku, odkud pochází proslulý tmavý dýňový olej i štýrská jablka. Zeleným srdcem Rakouska, jak se spolkové zemi přezdívá, vede i několik vinných stezek. Pokrmy Horního Rakouska vám připomenou kuchyni sousedů, jak českou, tak bavorskou. Každopádně je to země knedlíků, vepřové pečeně a mřížkovaného lineckého dortu s rybízovou marmeládou. Jeho receptura se poprvé objevila v kuchařce v roce 1653 a je prý nejstarším dortem na světě. Jedním ze základů vydatné tyrolské kuchyně je šťavnatý špek, kterým se plní pověstné knedlíky ve tvaru koule. Místní tvarohový sýr Graukäse zase putuje do známých taštiček. Na pánvi opečené vepřové či hovězí pokrájené na kostičky s bramborem a cibulkou či porci horského jehněčího klidně spláchněte štamprličkou domácího šnapsu z produkce některé ze stovek místních palíren. Tyrolsko je i domovem šedého skotu, což je nejvzácnější a nejstarší plemeno v Alpách…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2020

Shopping Cart