Bretaň, země na nejzápadnějším konci Francie, kde od nepaměti spolu zápolí moře a pevnina, kde divoké bizarní žulové útesy vzdorují věčnému větru a bouřím, omývané mořskou pěnou a bičované burácejícím příbojem. Dvakrát denně mění Armor, země u moře, v rytmu Měsíce svůj vzhled.
Bretaň jsou ale také bílé pláže, přímořská letoviska, rušné přístavy a klidné zátoky, souostroví a útesy chránící rybářské vesnice, v nichž se lodě za odlivu kolébají na svých kýlech v bahně přístavu. Když slunce zmizí hluboko v Atlantiku, vynoří se barevná světla majáků blikající do tmy a náš sluch vnímá jen šumění vody a nárazy příbojových vln.
Bretaň má hodně tváří. Je také krajem záhadných menhirů, který ve vnitrozemí štědře rozdává poutníkovi svou krásu. Tento Argoat je srdcem bretaňského venkova, krajinou tvořenou hlubokými lesy, nepřístupnými vřesovišti a také úrodnými políčky, protkanou sítí řek a posetou historickými městy a vesnicemi. Odkaz minulosti je v Bretani patrný na každém kroku: gotické katedrály, středověké hrady, renesanční sídla, kostelíky s krásnými freskami, farní dvory, kalvárie či žulové statky. Argoat je také mystickou oblastí, kde polní cesty vedou k zasněným břehům řek, omlazujícím pramenům, do hlubokých lesů, rašelinišť a k mechem porostlým balvanům. Argoat je zdrojem četných tajuplných a záhadných pověstí a pověr. V této zemi kouzel a prokletí nelze nevěřit legendám a mýtům o králi Artušovi a vchodu do podsvětí, kde do skrytých chodeb a jeskyň mají přístup jenom korriganové a víly.
Bretaň je zemí krojů a tradic, zemí s vlastním jazykem, pardony a oslavami. Nejtěsněji se přiblížíte její duši a zvykům při oslavách moře, na keltském festivalu nebo prosté vesnické pouti.
Vítejte v Bretani, rozmanitém a dynamickém regionu, v zemi palačinek, mořských plodů a cidru.
Další články z vydání o Bretani najdete zde