To nejcennější z Itálie

Oblíbená místa má každý ta svá. Objektivitu při jejich výběru rozhodně nehledejme. Subtilní směs pocitů, vzpomínek a nálad, závan vůně, měkký stín na nároží, letmý dotek ruky, útržek hovoru, barevná kompozice, šťastný nákup a nešťastné klopýtnutí, paprsky slunce a odlesky v kalužích, materie prchavá jako kapička stékající po orosené sklence, korálky paměti navlečené na šňůrce zapomnění. Takhle nějak vznikají naše seznamy míst, která máme rádi, kde nám je dobře, kam se vracíme nebo naopak ponecháváme jedinou zkušenost jako neposkvrněnou připomínku toho, co se opakováním může jen rozdrolit. Jsou na nich jména světoznámá stejně jako názvy, které zná pouze hrstka těch, co žijí v okolí, a k tomu jistě i nějaká místa, jež snad ani vlastní jméno nemají. Maličká zátoka s borovicemi, které nikde jinde na světě tak nevoní. Dvorek mezi oprýskanými domy, kde z prachu vyrostl květ. A dál už si může každý pokračovat podle svého…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2010

Shopping Cart