Tradice a novinky

Náměstí Breidscheidplatz má v západní části Berlína výjimečnou polohu – od západu na ně ústí tři významné dopravní tepny (Hardenbergstraße, Kantstraße a Kurfürstendamm), od východu dvě (Budapester Straße a Tauentzienstraße). Dohromady to znamená skoro 8,5 km hlavních tříd plných restaurací a kaváren, obchodů, kulturních zařízení, úřadů a institucí, ale také obytných domů. A prakticky za rohem na náměstí Hardenbergplatz je nádraží Zoologischer Garten, až do otevření nového berlínského hlavního nádraží (Hauptbahnhof) v roce 2006 nejdůležitější nádraží v západní části města.
Řeklo by se, že v takové oblasti se nic urbanisticky převratného dít nebude. Ale? Uvidíme. Začněme však tradiční jistotou náměstí Breitscheidplatz, kterou je vzpomínkový kostel císaře Viléma, zkráceně jen Gedächtniskirche neboli vzpomínkový kostel. Novorománská stavba vznikla podle plánů Franze Schwechtena v letech 1891–1895 a z popudu císaře Viléma II. byla koncipována rovněž jako vzpomínka na jeho dědečka, prvního německého císaře Viléma I. Však se také Vilém II. společně se svou manželkou, princeznou Augustou Viktorií, čtyřmi nejstaršími syny (celkem jich měl šest a jednu dceru) a také se svou tetou, velkovévodkyní Luisou, zúčastnil jeho vysvěcení. Prý to byl rovněž Vilém II., kdo rozhodl o zvláštní orientaci kostela, jehož osa není v ose žádné z ulic ústících na náměstí. Prostranství, kde kostel vyrostl, nemělo dlouho jméno, krátce před jeho stavbou bylo pojmenováno Gutenbergplatz a v roce 1892 přejmenováno na počest císařovny na Auguste-Viktoria- Platz. Tohle jméno neslo náměstí až do roku 1947, kdy bylo znovu přejmenováno na památku socialisty Rudolfa Breitscheida, který o tři roky dříve zemřel v koncentračním táboře Buchenwald…

Shopping Cart