Velkoměsto dvou jmen

Zůstaňme v následujících odstavcích u Saigonu, už kvůli stručnosti. Ten název ostatně není tabu a je tak vžitý, že ho lze uvést i do poštovní adresy, zásilka dojde. Jmenuje se tak i řeka, která městem protéká, stejně jako zdejší pivo.
Kdo při své návštěvě Vietnamu zavítá nejprve na sever, do hlavního města Hanoje, ten bývá Saigonem často zaskočen, protože teprve tady se ocitne v tepoucí megapoli se vším všudy. Podle oficiálních statistik tu žije více než osm milionů lidí, ve skutečnosti to bude zcela jistě přes deset. Státní urbanisté přitom počítají v příštích letech s nárůstem saigonské aglomerace až na 25 milionů osob.
Saigon je skutečným velkoměstem. S širokými ulicemi, mrakodrapy, kosmopolitnější atmosférou, konzumním stylem života i oázami luxusu, s bohatými možnostmi kulturního vyžití i stravování, ale také s pulzujícím nočním životem, velkoměstskými neřestmi, větší kriminalitou a hodně velkými rozdíly v životní úrovni zdejších obyvatel, mezi nimiž nechybějí miliardáři ani děti žijící na ulici. A ovšem: v žilách saigonských ulic koluje nikdy neustávající proud hlučné dopravy jako krev, která plní celé město výbušnou energií.
Saigonské dopravní zácpy předstihují dokonce i ty hanojské. Statisíce motorek vyjíždějí každé ráno do širokých ulic jako mohutná řeka, v níž není ani metr volného místa. Přes den sice doprava trochu poleví, pozdě odpoledne však nabývají přívaly motorek opět na intenzitě. Aut s léty přibývá, ale kupodivu stále zůstávají ve výrazné menšině…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2019

Shopping Cart