Z Lipové až na vrchol Rychlebských hor

Tak trochu ve stínu slavnějších lázní v Jeseníku a v Karlově Studánce zůstávají ty lipovské, spojené se jménem svého zakladatele Johanna Schrotha, jenž byl osobností podobně zajímavou jako jeho známější konkurent Vinzenz Priessnitz. Obec Lipová-lázně, choulící se na úpatí nejvyšší části Rychlebských hor, je také výborným výchozím bodem pro řadu výletů…

Osudy Johanna Schrotha se až podivuhodně podobají osudům Vinzenze Priessnitze. Byli téměř stejně staří, narodili se do prostých venkovských rodin – Priessnitz v osadě Gräfenberk (dnešní Lázně Jeseník) a Schroth v České Vsi. Oba chodili do školy ve Frývaldově (dnešním Jeseníku), kde se spřátelili. Jak Schroth, tak Priessnitz se od mládí starali o hospodářská zvířata a brzy si získali pověst jejich zdatných léčitelů. Zvířata způsobila oběma těžká zranění: Priessnitze v šestnácti letech přejel povoz se splašenými koňmi a devatenáctiletého Schrotha kopl kůň do kolene. Oba měli podle lékařů zůstat mrzáky, ale podařilo se jim vyléčit svépomocí studenou vodou a mokrými zábaly. Pak začali léčit i lidi, a dostávali se tak do křížku s místními lékaři. Priessnitz Schrotha předčil věhlasem a rovněž ho předběhl: Už v roce 1837 získal povolení k provozu lázní na Gräfenberku. Žárlivý Schroth nelenil a o tři roky později získal povolení i on, aby mohl provozovat lázně v obci Dolní Lipová (dnes Lipová-lázně). Mezi oběma kamarády z dětství začala panovat řevnivost, navíc Schroth se dříve ucházel o Priessnitzovu sestru, která se však rozhodla pro jiného. Pro Priessnitze to nebyl pouhý konkurent, který klientům nabízí nápodobu jím vymyšlené léčebné kúry, nýbrž někdo, kdo jeho léčebnou metodu přímo vyvracel. Oba sice vycházeli z téhož předpokladu, že příčinou nemocí jsou škodlivé látky nahromaděné v těle, ale tyto látky se rozhodli vyhánět různými způsoby. Priessnitz aplikoval mokré zábaly, potní kúry, studené koupele, pohyb, dostatek jídla a především čisté vody. Schroth si všiml, že nemocná zvířata často odmítají žrát i pít, a tak usoudil, že základem léčby má být přísná dieta. Pacienti některé dny mohli jíst jen suché žemle, nesměli pít a podstupovali náročné potní kúry. Poté Schroth zařadil i tzv. mokré dny, kdy se smělo pít, ne však vodu, ale víno. Tradují se historky o tom, jak se pacienti obou ústavů setkávali a vyměňovali si proviant. Gräfenberští nabízeli těm z Lipové jídlo výměnou za alkohol, který byl pro změnu zakázaný u Priessnitze.
Dnes už pacienti Schrothových léčebných lázní Dolní Lipová nepodstupují žádné bizarní ozdravné kúry popíjením litrů vína nebo pojídáním žemlí a jsou léčeni standardními metodami. Lázně mají dlouhou tradici léčby obezity, nemocí látkové výměny, kožních nemocí i dalších neduhů. Lázeňské budovy pocházejí vesměs z období kolem roku 1900 a je mezi nimi několik půvabných secesních vil. V zimě můžete využít lyžařský svah přímo nad centrem lázní či o něco dál položený lyžařský areál Miroslav. Pokud vás zaujal příběh zakladatele lázní, doporučuji návštěvu místního Muzea Johanna Schrotha, kde se dozvíte více také o historii obce…

Shopping Cart