Z řek, moří, lesů i savan

Prohlídku těchto zařízení ocení pochopitelně děti, ale ani jedno z nich by nebylo správné podceňovat. Obě mají co nabídnout i dospělým návštěvníkům.

Modrá planeta

Tradice veřejného akvária v Kodani sahá až do roku 1939, kdy bylo otevřeno Dánské akvárium v severním předměstí Charlottenlund. Byl jsem tam před 11 lety, v době, kdy se již vědělo, že za pár let se bude akvárium stěhovat do nového. I přes tuto skutečnost, a navíc se sedmdesátkou na krku, šlo o akvárium velmi kvalitní jak zařízením a stavem nádrží, tak sortimentem a kondicí živočichů i rostlin v nich. O to víc jsem byl zvědavý na nové akvárium, které pod lehce pozměněným a prodlouženým názvem Dánské národní akvárium – Modrá planeta slavnostně otevřela v březnu 2013 královna Markéta II. na ostrově Amager, přímo na břehu průlivu Øresund. A Dánové nezklamali.

Těžištěm každého podobného zařízení jsou pochopitelně jeho živí obyvatelé. Ale v tomto případě musíme chtě nechtě začít u neživé složky, u ambaláže, prostě u budovy samotné. Kdyby nebylo tohoto článku, musela by se stavba, kterou vytvořila slavná kodaňská architektonická kancelář 3XN, ocitnout na jednom z čelních míst v článku o pozoruhodných dílech moderní architektury v Kodani. Základním tvarem, z něhož vychází celá koncepce, je vír – jev ve vodě nijak neobvyklý. Nejlépe vynikne z ptačí perspektivy, kterou nemusí poskytnout vždy jen satelitní snímek na internetu. Prakticky v sousedství se totiž rozkládá kodaňské mezinárodní letiště, a tak není nereálné spatřit budovu v podobě vrtule s pěti listy z výšky i na vlastní oči. Přírodovědce napadne automaticky ještě jedno přirovnání – seshora budova připomíná i mořskou hvězdici s pěti rameny.
Návštěvníci se ale k akváriu přibližují po zemi a z této perspektivy vypadá jeho budova zase jinak. Připomíná vlny, které se ženou před návštěvníkem vpřed, někdo v ní možná uvidí jakéhosi bájného obřího tvora odpočívajícího na mořské hladině. Povrch budovy pokrývá více než 33 000 kosočtverečných hliníkových destiček, které u někoho vyvolají dojem rybích šupin a každému zprostředkují další zážitek, když budova nabývá různých barev a odstínů podle denní doby a aktuálního počasí.

Zvolený tvar budovy je symbolický a praktický zároveň. Přístupová chodba tvořící jeden list vrtule vtáhne návštěvníka do sebe a po zakoupení vstupenky ho vyvrhne přímo do středu víru, centrálního prostoru, odkud se vstupuje do tří oddělení akvária. Je na každém, kam se vydá nejdříve a kam později, což společně s možností přechodů mezi některými částmi a východů ven, k bazénu vyder mořských či na dětská hřiště, zabraňuje docela účinně „zácpám“ před divácky nejatraktivnějšími nádržemi. A další praktická vychytávka, kterou si běžný návštěvník ani neuvědomí, jež však může za pár let znamenat obrovské plus: Stavba je v terénu umístěna tak, že tři listy vrtule se dají v případě potřeby přístavbou prodloužit, a zvětšit tak plochu akvária (aktuálně zhruba 10 000 m2) až o 30 %, aniž by to nějak příliš rušivě zasáhlo do jeho provozu, natož aby se třeba muselo po dobu nové výstavby uzavřít.

Ale pojďme už dovnitř. Akvárium aktuálně nabízí návštěvníkům 53 nádrží o celkovém objemu 7 mil. l vody, které jsou rozděleny do tří oddělení – Severská jezera a moře, Tropické řeky a jezera, Oceán. První oddělení se věnuje chladným vodám slaným i sladkým a v jejich případě nejen stojatým, ale i tekoucím. Zrovna třeba nádrž Divoký potok patří k mimořádně vkusně zařízeným, s ponořenými spadlými větvemi listnáčů (obývají ji okouni a candáti), nádrž či spíše expozice Dánský vodní tok je uspořádána jako paludárium – v dolní části je voda s mladičkými lososy a nad ní zarostlý břeh s trávou i kopřivami, kde žijí skokani a ropuchy. Nádrž Jezero s jelci, líny, ježdíky, ostroretkami, perlíny či ploticemi zaujme neuvěřitelně čistou, vskutku křišťálovou vodou. Časem člověk zjistí, že to je zde standardem ve všech nádržích. V mořských nádržích nelze přehlédnout velmi častý výskyt hlaváčů černotlamých. Našel jsem je v pěti (samozřejmě se spoustou jiných druhů). Dokládá to pozornost, jakou jim aktuálně v Dánsku věnují, a snahu seznámit s nimi co největší část veřejnosti. Jde totiž o invazivní druh původem z Černého a Kaspického moře, který byl do Dánska zavlečen zřejmě s odpadní vodou z lodí a objevil se ve zdejších vodách v obrovském počtu v letech 2009–2010. Jde o druh velmi přizpůsobivý, který dokáže žít ve vodě s velmi rozdílnou salinitou, v řece i v moři. Nikdo neví, jak ovlivní původní dánskou faunu, především ryby a bezobratlé žijící jako on na dně. Navíc neexistuje žádná možnost, jak tyto hlaváče odchytávat ve velkém selektivně. Ale protože jsou prý docela chutní, přišla dánská agentura na ochranu přírody s doporučením pro veřejnost – Když nejdou zlikvidovat, tak je snězte! Samozřejmě v dalších nádržích plave spousta větších druhů mořských ryb, jako jsou okouníci, platýsi, rejnoci, pyskouni, ďasové, vlkouši, doplněné o různé sasanky či kraby. Rozlehlá expozice Ptáci na Faerských ostrovech má opět vodní část s mořany, máčkami, hřebeníky či treskami, na hladině plave pár kajek a nad ní jsou skály, které obývají papuchalkové. Součástí tohoto oddělení je rovněž ubikace a bazény páru vyder mořských, zvířat tak roztomilých, že obměkčí i biologa, aby sám sobě odpustil použití tohoto antropomorfizujícího přívlastku…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2019

Shopping Cart