Zelené srdce Rakouska

Po tom, co bylo právě řečeno, by mohl vzniknout dojem, že v hranicích druhé největší rakouské spolkové země bychom neměli očekávat žádná větší krajinná dramata. Je to ale jinak – tři čtvrtiny rozlohy Štýrska zabírají Alpy, jejichž více než 1000 km dlouhý oblouk, začínající na západě u Ligurského moře, protíná štýrské území krátce před tím, než se vytratí ze scény v okolí Vídně. Ve Štýrsku směrem od západu k východu sice již znatelně ztrácí nadmořskou výšku, na atraktivitě mu to však příliš neubírá. Rozmanitost forem horského prostředí je tu celkově velká a o dramaticky působivé scenerie rozhodně není nouze.
Alpský prostor Štýrska náleží ke dvěma velkým horopisným celkům Východních Alp, ke dvěma pásmům, která se skládají z několika pohoří a probíhají souběžně zhruba rovnoběžkovým směrem. Jsou to Severní vápencové Alpy a jižněji ležící Centrální krystalické Alpy, navzájem od sebe oddělené hluboce zaříznutými údolími největších štýrských řek Enže (Enns) a Mur a údolími jejich přítoků Palten, resp. Liesing a Mürz.
Severní vápencové Alpy kulminují ve Štýrsku pohořím Dachstein, které zasahuje i na území Salcburska a do Solné komory v Horním Rakousku. S touto spolkovou zemí se Štýrsko rovněž dělí o svůj nejvyšší vrchol Hoher Dachstein, jemuž k dosažení třítisícové nadmořské výšky chybí pouhých pět metrů. Dachstein, budovaný hlavně vápenci triaského stáří, je příkrovem ukloněným k severu, kde se na jeho svazích dochovalo nejvýchodnější alpské zalednění v podobě několika menších ledovců s úhrnnou plochou asi 6 km2. Ledovce na několika místech dosahují až k zemské hranici, překročit ji však nemohou, protože hlavní hřeben s nejvyššími vrcholy spadá na štýrskou stranu kolmými tisícimetrovými srázy. Těmi vede kromě horolezeckých výstupů i několik zajištěných cest, včetně tzv. Superferaty, všeobecně uznávané za jednu z nejobtížnějších ferat na světě. Po překonání výškového rozdílu 1200 m končí Superferata až na vrcholu Hoher Dachsteinu, když předtím v závěrečném úseku pod vrcholem v podstatě sleduje trasu, jež byla v roce 1843 vytyčena coby první zajištěná cesta v historii.
Východně od Dachsteinu nelze přehlédnout horu Grimming (2351 m n. m.), která stojí v údolí Enže zcela osamoceně a své nejbližší okolí převyšuje o plných 1700 m. Podobně majestátní útvar se v Evropě hned tak nevidí, za určitých světelných podmínek může někdy vyhlížet až jako přelud. Grimming byl dlouho považován za nejvyšší horu Štýrska. Geologové jej řadí k dachsteinskému příkrovu, vysokohorští turisté se na poměrně dlouhý výstup k jeho vrcholu vydávají hlavně kvůli dalekému kruhovému výhledu…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2016

Shopping Cart