Země rozmanitosti

Rozloha Kanady včetně vodních ploch činí téměř 10 mil. km² (2. místo na světě za Ruskem), velikost souše „jen“ 9,09 mil. km², což Kanadu řadí až na čtvrté místo na světě za Rusko, USA a Čínu. Na rozdíl od nich v ní však žije velmi málo lidí, zhruba 35 milionů. Kanada tak má jednu z nejnižších průměrných hustot zalidnění na světě, jen asi 3,3 obyv./km². To je však číslo pouze teoretické. Na 90 % obyvatelstva totiž žije v asi 160 km širokém pásu podél hranice s USA. Rozsáhlé prostory dalekého severu jsou liduprázdné. Na ploše asi 6 mil. km² žije pouhé 1 % obyvatelstva.
Jediným sousedem Kanady jsou Spojené státy, které s ní sdílejí nejdelší mezinárodní hranici na světě. Také kanadské pobřeží je nejdelší na světě, především díky nespočetnému množství ostrovů v arktické oblasti, kterých se oficiálně uvádí více než 36 500. Měří přes 243 000 km, zhruba šestinásobek obvodu rovníku!
Z údajů o rozloze vyplývá, že 9 % území tvoří řeky a hlavně jezera, kterých má Kanada více než jakákoliv jiná země. Ještě pozoruhodnější je údaj o jejich počtu. Obvykle se uvádějí nejméně dva miliony, ale podle některých pramenů jsou jezer více než tři miliony. Tento obrovský rozdíl může znít v našem technicky vyspělém světě zvláštně, nicméně pochopí ho každý, kdo někdy přelétal letadlem nad liduprázdnými prostorami severní Kanady. V nekonečném území pokrytém tundrou zadržuje permafrost tolik jezer a jezírek, že by bylo potřeba značných nákladů, abychom se dostali alespoň k přibližnému číslu. Přesně sečtena jsoupouze jezera o rozloze nejméně 300 ha, kterých je oficiálně 31 752 (jen pro zajímavost – největší české jezero má 18,5 ha).
Největší část Kanady leží nad 49. rovnoběžkou, která byla uzákoněna tzv. Oregonskou smlouvou z roku 1846 jako společná hranice s USA. Kanada proto v podvědomí většiny lidí figuruje jako „země severu“. Přesto najdeme na jejím území i tak extrémní biotop, jako je poušť s letními teplotami nad 40 °C. Pestrost ostatních biotopů je nepřeberná. Patří mezi ně deštné pralesy mírného pásu na pacifickém pobřeží, bohatá mozaika vegetace na svazích velehor sahající až k alpinskému pásmu a nekonečná oblast prérií na východ od hřebene Skalistých hor. Kolem Velkých jezer nalezneme rozsáhlé listnaté lesy, zatímco sever pokrývá bezbřehá tajga přecházející v arktických oblastech do ještě rozsáhlejší tundry. Ve vojenské a vědecké stanici Alert na severu ostrova Ellesmere v teritoriu Nunavut se rtuť teploměru vyšplhá nad bod mrazu jen v červenci a srpnu. Se svou polohou na 82. stupni severní šířky je současně také nejsevernějším stálým osídlením na světě…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2017

Shopping Cart