Jednotlivé úseky španělského pobřeží se nazývají podle svých charakteristických znaků. V případě Bílého pobřeží, Costa Blanca, může být jméno dáno kontrastem bílých písečných pláží a bělostných vesnic s modrým Středozemním mořem. Podle jiné teorie ale název v roce 1957 vymyslela společnost British Airways jako turistický slogan na podporu leteckého spojení mezi Londýnem a touto jižní částí valencijského regionu.
Costa Blanca je už dnes mezi místními, ale i mezi turisty zdomácnělý název pobřežního pásu provincie Alicante. Táhne se v délce přibližně 244 km od Denie na severu až po Pilar de la Horadada na jihu, kde hraničí s regionem Murcie. Místečko k relaxaci si tu vybere každý. Ten, kdo má rád skalnaté zátoky s možností potápění a nerušený klid, i ten, kdo vyhledává rušný noční život a vyspávání na pláži.
Nejčastěji se na fotografiích z Costa Blancy objevuje skalnatý výběžek Peñón de Ifach, její symbol. Leží u letoviska Calpe, které mu vděčí za svou přitažlivost. Vápencová skála se tyčí z moře do výšky 332 m a je kilometr dlouhá. S pevninou ji spojuje úzká šíje, která je prodloužením nedalekého pohoří Sierra de Oltà. Peñón de Ifach je jedním z nejúžasnějších přírodních výtvorů na celém pobřeží Středozemního moře. Na vrchol hory je možné vystoupat, procházka dlouhá 5 km trvá asi dvě hodiny. Skalní masiv vystavený ze tří stran nárazům moře a větru nabízí řadu rozdílných stanovišť osídlených unikátní flórou. Četné erozí vytvarované zátoky (např. El Penyal, Les Bassetes nebo El Racó) oplývají kouzelnými místy pro potápění, rybaření a plachtění. Vyniká mezi nimi zejména poslední jmenovaná s křišťálově čistou vodou a bohatou mořskou faunou. Jako jediná lokalita ve Valencijském společenství má podvodními panely vyznačenou trasu pro potápěče.
Costa Blancu můžeme rozdělit na dvě části s hranicí u hlavního města Alicante. Severní část leží na dosah od horských masivů a je o poznání zelenější. Jižní část naopak trpí spíše suchem (ročně zde spadne sotva 250 mm srážek), zato však má dlouhé bělostné pláže a písečné duny, jedny z nejvýznamnějších na španělském pobřeží. Rozlehlá oblast pohyblivých dun se táhne od jižní části města Santa Pola až po oblast La Mata v Torrevieja.
Nádherné duny najdeme také v Guardamar del Segura. Mezi místními patří toto městečko mezi nejvyhledávanější. Má velmi příjemnou pláž Babilonia s průzračnou tyrkysovou vodou. Dnešní Guardamar je mladé, sotva 200 let staré město, které vděčí za svou dnešní podobu inženýru Josému Agustínovi de Larramendi. Ten ho navrhl poté, co jeho předchůdce smetlo osudové zemětřesení v roce 1829. Rozložení 35 bloků a 540 nízkých domů se snažilo odolat budoucím zemětřesením, která ale už naštěstí nepřišla.
Severní část Costa Blancy s členitým pobřežím a bujnou vegetací byla od 17. stol. sužována nájezdy pirátů. Korzáři z Tuniska, Tripolisu, Alžíru a Maroka podnikali nájezdy do vnitrozemí a chytali křesťanské otroky. Není divu, že zde najdeme řadu strážních věží, například u hlavní pláže městečka Moraira, na kterou dohlíží pevnost ve tvaru podkovy postavená v 18. stol.
Ještě severněji leží pobřeží, které spravuje město Jávea. Rozprostírá se mezi dvěma mysy, Cabo de San Antonio a Cabo de la Nao, a nabízí úchvatné vyhlídky. Jedna z nejkrásnějších se otevírá od majáku na Cabo de la Nao, který funguje od roku 1914. Mys je i nejbližším bodem pevniny od ostrova Ibiza, který je odtud vzdálený 80 km a za jasného počasí velmi dobře viditelný.
Provincie Alicante vděčí za název arabskému toponymu Al-Laqant, odvozovanému od jména ibero-římské osady Lucentum. Stejnojmenné hlavní město leží asi 170 km jižně od Valencie a má něco přes 330 000 obyvatel. Jeho centrum začíná u pobřežní promenády Explanada de las Palmeras známé svojí zdobnou dlažbou, která je složená z 6,5 milionu hlazených bílých, červených a černých dlažebních kostek sestavených do podoby mořských vln. Promenádu lemují dvě řady nádherných vzrostlých datlových palem. U jejího východního konce, kde stojí architektonický symbol města, secesní dům carbonell, vybíhá daleko do moře umělý násep, který odděluje jachetní přístav od pláže Postiguet. Město má i další velkou pláž San Juan, na kterou se dá z centra dojet tramvajovou linkou…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Valencie