Jméno autora: Země světa

První na ráně

Přejedete francouzsko-španělskou hranici a najednou jste v oblasti , kde je všechno. Zní to nadneseně, ale z hlediska přírodních krás je tomu tak. Girona, rozlohou nejmenší ze čtyř katalánských provincií – a počtem obyvatel třetí po Barceloně a Tarragoně – je oblastí, jež oplývá snad všemi přírodními skvosty, které v Evropě existují. Mimo její hranice […]

První na ráně Číst více »

Girona – město nad očekávání

Asi málokdo u nás by při dotazu na turisticky atraktivní španělská města zařadil do své odpovědi také stotisícovou Gironu, hlavní město stejnojmenné provincie. Navzdory tomu ale Girona do vybrané společnosti všech těch Barcelon, Córdob, Granad, Madridů, Toled, Sevill a tak dál patří. A právem. Navrch s příjemným bonusem – na památky se tu (zatím) nestojí fronty.

Girona – město nad očekávání Číst více »

Od gotiky po současnost

Při pohledu z mostu přes řeku Onyar se vypíná dominantně nad celým Starým Městem. Ale to není nic proti dojmu, který vás zasáhne, když vstoupíte dovnitř. Katedrála Panny Marie v Gironě.   Ten prostor je ohromující. Přítmí. Teplá zlatavá záře z osvětlených kaplí po stranách. Strohá kamenná gotická architektura bez ozdob, máte pocit, že stropu nedohlédnete, protilehlého

Od gotiky po současnost Číst více »

Na skok do Pyrenejí

Naše seznámení s katalánskými Pyrenejemi musí být z časových důvodů krátké, pouze jednodenní, a tak se vydáváme do horského střediska Núria, ležícího v závěru stejnojmenného údolí. Tenhle výlet je turistickou klasikou, mimo jiné i proto, že jediným dopravním prostředkem, který spojuje středisko s civilizací, je zubačka. Ozubnicové železnice jsou stále v kurzu, moc jich ve světě není, v celém Španělsku jsou

Na skok do Pyrenejí Číst více »

Dalí a Figueres

Rušné průmyslové a obchodní město Figueres s téměř 50 000 obyvatel, centrum okresu Alt Emporà, má samozřejmě i svou turistickou stránku. Jejím středobodem je jediná osoba – malíř, ale také sochař, grafik, návrhář, spisovatel i filmař, excentrik a provokatér, prostě Salvador Dalí. Dalí se v samém centru Figueres 11. května 1904 narodil, konkrétně v ulici

Dalí a Figueres Číst více »

Tady jsme doma

Teatre-Museu Dalí ve Figueres představuje uměleckou stránku Dalího, ale Nadace Gala-Salvador Dalí spravuje ještě dva další objekty (dohromady se mluví o tzv. Dalíovském trojúhelníku), jež dávají nahlédnout do osobního života malíře a jeho celoživotní múzy. Zvláště cenný je v tomto směru dům v Portlligatu, kde dvojice společně žila, byť s přestávkou v letech 1940–1948, strávených v USA, od roku

Tady jsme doma Číst více »

Buldoček: Od restaurace k nadaci aneb Svoboda tvořit

Zátoka Montjoi je vskutku čarokrásná. Nebýt typicky středomořské vegetace na svazích kopců, jež ji lemují, člověk by snadno podlehl pocitu, že je někde v Karibiku. Na pozadí této nádhery budeme vyprávět příběh s neobvyklými rekvizitami i nečekanými aktéry, příběh, který obsáhne francouzské buldočky, československou stopu, tři michelinské hvězdy a jednu celosvětovou gastronomickou megastar. Mezi turisty, kteří v roce

Buldoček: Od restaurace k nadaci aneb Svoboda tvořit Číst více »

Bon profit

Dobrou chuť! Na gastronomii provincie Girona je úžasné, že jak haute cuisine, tak běžná restaurační kuchyně mají vysokou úroveň. Nemusíte zrovna utrácet velké peníze v restauraci se třemi michelinskými hvězdami El Celler de Can Roca v Gironě, kde vaří vyhlášení bratři Rocové, nebo v Les Cols v Olotu, která má hvězdy dvě. Stačí, když zajdete do jakékoliv restaurace

Bon profit Číst více »

Přírodní park Zona Volcànica de la Garrotxa

Severozápadně od Girony se v předpolí Pyrenejí rozkládá oblast oblých, místy až kuželovitých kopců, většinou zcela zahalených kompaktní pokrývkou tmavě zeleného lesa. Na toho, kdo sem přijede poprvé, působí takto malebně modelovaná krajina uklidňujícím dojmem, na první pohled nedává ničím najevo, že ještě nedávno představovala zosobnění pekla na Zemi. Tedy nedávno z pohledu geologické časomíry,

Přírodní park Zona Volcànica de la Garrotxa Číst více »

Besalú

Městečko Besalú s 2500 obyvateli, ležící přibližně v poloviční vzdálenosti mezi městy Figueres a Olot, je dnes známé především díky impozantnímu opevněnému kamennému mostu, po němž se vchází do jeho zástavby. Když na most vstoupíte, nejspíš vás hned napadne, že takhle mohutná stavba nebyla vybudována jenom pro nic za nic, že význam městečka musel být

Besalú Číst více »

Krušné hory - pohled na Blatenský vodní příkop

Krušné hory – krajina mezi minulostí a obnovou

Na severozápadě Čech se táhne více než 130 km dlouhé horské pásmo, jehož vrcholy vystupují nad podkrušnohorské pánve jako kamenné věže. Krušné hory představují nejvýraznější české kerné pohoří vzniklé vyzdvižením zemské kry podél mohutného krušnohorského zlomu, jenž podmiňuje strmý svah obrácený do vnitrozemí i rozsáhlou náhorní parovinu ve vrcholových partiích. Po staletí byly krajinou rudných

Krušné hory – krajina mezi minulostí a obnovou Číst více »

Kruhový bazén na zahušťování kalů rozlehlého závodu na těžbu a úpravu cínových rud Sauersack severně od Přebuzi v Krušných horách

Obnovená sláva rudných hor

Rudné hory Krušné hory byly významnou oblastí těžby nejrůznějších kovů již ve středověku. Dokud lidé o zdejších kovových pokladech nevěděli, říkali jim Silva (les), Fergunna (horstvo), Mirihwid (temný les), případně Vyšehory. Když v tomto pohoří jako první našli rudy Sasové, pojmenovali ho Erzgebirge, doslova Rudné hory, a tento překlad se začal používat i na české straně,

Obnovená sláva rudných hor Číst více »

Perninské rašeliniště s povalovým chodníkem

Prázdninové toulky okolo Perninku

Původně havířská osada, které hrabata Šlikové posléze udělila městská privilegia, a současná obec Pernink hrdě nese ve svém znaku symboly hornického nářadí: želízko s mlátkem i rýžovnické hrabice a ostrý špičák. Uprostřed jim sekunduje medvěd šplhající na stříbrnou věž, neboť podle dávné legendy se první kousky cínové rudy na průzkumníky zablýskly ze zválené udusané půdy medvědího

Prázdninové toulky okolo Perninku Číst více »

Krušnohorské bučiny v přírodní rezervaci Vlčí důl

Krušnohorské bučiny

Krušnohorské bučiny patří k nejcennějším přírodním pokladům našeho pohraničí. Na mnoha místech mají charakter prastarých lesů, které zde začaly růst před mnoha generacemi. Některé části jsou chráněny jako přírodní rezervace, přesto se i dnes stává, že staré porosty ustupují pilám a lesnickému plánu omlazování porostů. V nejcennějších partiích ve stínu letitých stromů nacházejí útočiště srnky, divoká

Krušnohorské bučiny Číst více »

Jáchymov - radnice (vlevo) a někdejší královská mincovna

Jáchymov – město těžby a léčby

Jáchymov vznikl v přímé souvislosti s těžbou stříbra v okolí, na kterou navázala těžba kobaltových rud a v 19. stol. těžba uranové rudy. S ní jsou zase neoddělitelně spjaty lázeňské dějiny města. Zatímco těžba uranu skončila v 60. letech minulého století, lázně stále fungují, vzkvétají a zásadním způsobem utvářejí charakter dnešního Jáchymova. Počátky Jáchymova musíme hledat v osadě Konradsgrün, zmiňované již

Jáchymov – město těžby a léčby Číst více »

Lecký pohled na zámek Jezeří s rekultivovaným dolem Československé armády v pozadí

Jezeří – zámek nad propastí času i uhlí

Na úpatí Krušných hor, vysoko nad obřím hnědouhelným dolem Československé armády, stojí jedno z nejpozoruhodnějších šlechtických sídel českých zemí, barokní zámek Jezeří. Jeho osud je výjimečný nejen bohatou historií, ale především dramatickým střetem kulturního dědictví s průmyslovou těžbou. Málokterá česká památka se ocitla tak blízko fyzickému zániku a zároveň prošla tak výraznou proměnou jako právě Jezeří.

Jezeří – zámek nad propastí času i uhlí Číst více »

Pohled na pláž jezera Most s koupajícími se lidmi

Jezero Most – podkrušnohorský fenomén

Z místa, odkud po desetiletí odjížděly vlaky naložené uhlím, se stalo místo setkávání lidí, sportu, přírody i odpočinku. Tam, kde kdysi stoupal prach z těžebních strojů, kouř ze záparu uhlí a hukot pásových dopravníků, se dnes vlní hladina jezera, na níž se odráží silueta Hněvína a nad níž krouží racci. Jezero Most není jen „obyčejnou“ vodní

Jezero Most – podkrušnohorský fenomén Číst více »

Osecký klášter - Pohled z opatské zahrady na terasu s pavilonky, východní křídlo prelatrury a východní průčelí klášterního kostela

Osek – osm století ticha, modliteb a proměn

Na úpatí Krušných hor, jen několik kilometrů od někdejších uhelných revírů Mostecka, se za mohutnými zdmi skrývá jeden z nejcennějších klášterních komplexů v českých zemích. Cisterciácký klášter v Oseku sice není tak známý jako Sedlec či Vyšší Brod, přesto představuje mimořádné svědectví o duchovních, hospodářských i kulturních dějinách severních Čech. Jeho osudy odrážejí téměř všechny

Osek – osm století ticha, modliteb a proměn Číst více »

Krupka - pohled z hradu na Husitskou ulici s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Krupka z cínu odlitá

Krupka se považuje za nejstarší naleziště cínu ve střední Evropě. Cín v podobě nerostu kasiteritu neboli cínovce, chemicky oxidu cíničitého, se tu těžil asi 800 let, nejprve z naplavenin, ale už v roce 1305 existuje písemný záznam o Krupce (v podobě Crupa) coby místu, „kde se kope“. Můžeme důvodně předpokládat, že začátek těžby cínu spojený jen s jakýmisi hornickými

Krupka z cínu odlitá Číst více »