Jméno autora: Země světa

Na severozápadě Čech se táhne více než 130 km dlouhé horské pásmo, jehož vrcholy vystupují nad podkrušnohorské pánve jako kamenné věže. Krušné hory představují nejvýraznější české kerné pohoří vzniklé vyzdvižením zemské kry podél mohutného krušnohorského zlomu, jenž podmiňuje strmý svah obrácený do vnitrozemí i rozsáhlou náhorní parovinu ve vrcholových partiích. Po staletí byly krajinou rudných […]

Rudné hory Krušné hory byly významnou oblastí těžby nejrůznějších kovů již ve středověku. Dokud lidé o zdejších kovových pokladech nevěděli, říkali jim Silva (les), Fergunna (horstvo), Mirihwid (temný les), případně Vyšehory. Když v tomto pohoří jako první našli rudy Sasové, pojmenovali ho Erzgebirge, doslova Rudné hory, a tento překlad se začal používat i na české straně,

Původně havířská osada, které hrabata Šlikové posléze udělila městská privilegia, a současná obec Pernink hrdě nese ve svém znaku symboly hornického nářadí: želízko s mlátkem i rýžovnické hrabice a ostrý špičák. Uprostřed jim sekunduje medvěd šplhající na stříbrnou věž, neboť podle dávné legendy se první kousky cínové rudy na průzkumníky zablýskly ze zválené udusané půdy medvědího

Krušnohorské bučiny patří k nejcennějším přírodním pokladům našeho pohraničí. Na mnoha místech mají charakter prastarých lesů, které zde začaly růst před mnoha generacemi. Některé části jsou chráněny jako přírodní rezervace, přesto se i dnes stává, že staré porosty ustupují pilám a lesnickému plánu omlazování porostů. V nejcennějších partiích ve stínu letitých stromů nacházejí útočiště srnky, divoká

Jáchymov vznikl v přímé souvislosti s těžbou stříbra v okolí, na kterou navázala těžba kobaltových rud a v 19. stol. těžba uranové rudy. S ní jsou zase neoddělitelně spjaty lázeňské dějiny města. Zatímco těžba uranu skončila v 60. letech minulého století, lázně stále fungují, vzkvétají a zásadním způsobem utvářejí charakter dnešního Jáchymova. Počátky Jáchymova musíme hledat v osadě Konradsgrün, zmiňované již

Na úpatí Krušných hor, vysoko nad obřím hnědouhelným dolem Československé armády, stojí jedno z nejpozoruhodnějších šlechtických sídel českých zemí, barokní zámek Jezeří. Jeho osud je výjimečný nejen bohatou historií, ale především dramatickým střetem kulturního dědictví s průmyslovou těžbou. Málokterá česká památka se ocitla tak blízko fyzickému zániku a zároveň prošla tak výraznou proměnou jako právě Jezeří.

Z místa, odkud po desetiletí odjížděly vlaky naložené uhlím, se stalo místo setkávání lidí, sportu, přírody i odpočinku. Tam, kde kdysi stoupal prach z těžebních strojů, kouř ze záparu uhlí a hukot pásových dopravníků, se dnes vlní hladina jezera, na níž se odráží silueta Hněvína a nad níž krouží racci. Jezero Most není jen „obyčejnou“ vodní

Na úpatí Krušných hor, jen několik kilometrů od někdejších uhelných revírů Mostecka, se za mohutnými zdmi skrývá jeden z nejcennějších klášterních komplexů v českých zemích. Cisterciácký klášter v Oseku sice není tak známý jako Sedlec či Vyšší Brod, přesto představuje mimořádné svědectví o duchovních, hospodářských i kulturních dějinách severních Čech. Jeho osudy odrážejí téměř všechny

Krupka se považuje za nejstarší naleziště cínu ve střední Evropě. Cín v podobě nerostu kasiteritu neboli cínovce, chemicky oxidu cíničitého, se tu těžil asi 800 let, nejprve z naplavenin, ale už v roce 1305 existuje písemný záznam o Krupce (v podobě Crupa) coby místu, „kde se kope“. Můžeme důvodně předpokládat, že začátek těžby cínu spojený jen s jakýmisi hornickými

Osobní vlak, který spojuje Karlovy Vary přes Nejdek, Pernink a Horní Blatnou s Johanngeorgenstadtem na německé straně Krušných hor, jezdí po horské trati, která ne nadarmo získala přezdívku „krušnohorský Semmering“. Zážitkem je sama jízda, ale vlak lze také využít k nejrůznějším výletům. Jako hranaté korálky jsou k řetízku kovových kolejí vinoucích se údolím i prudkými stráněmi

Víte, která naše zoologická zahrada je největší? S rozlohou 112 ha je to Zoopark Chomutov, zahrada tak trochu nenápadná, s ročníkem narození 1975 pořád ještě mladá, ale svébytná a v řadě ohledů u nás výjimečná. Z toho plyne resumé, že jde o instituci jednoznačně navštíveníhodnou. Níže zkusíme shrnout alespoň část důvodů. Začít můžeme u zaměření

Šindelová Neživá příroda Krušných hor tají bohatou škálu položek z periodické soustavy chemických prvků. Za rudami cínu, uranu, stříbra, wolframu, molybdenu, kobaltu či bizmutu, za drahými kameny, kterým dominují krvavě červené jaspisy, co ve středověku neunikly pozornosti tehdejších prospektorů a následně ozdobily interiéry chrámu sv. Víta v Praze i Karlštejna, zůstává v pozadí surovina, jejíž

Cestovatelé znají Horu Svatého Šebestiána především jako poslední obydlenou výspu naší vlasti, která se rozostřeně mihne za okny auta před státní hranicí. Hlavní mezinárodní tepna se vzápětí vyhoupne na táhlé horské pláně a svižným rovným úsekem, co svádí k přidání plynu, vstoupí do Německa. Společně se sousedním Výsluním podává Hora Svatého Šebestiána jedinečné svědectví z