Jméno autora: Země světa

Hlavním městem Belgie, plným názvem Belgického království, je Brusel. Tato informace asi překvapí jen málokoho. Není to však zdaleka jediné postavení Bruselu coby hlavního města. Raději nebudeme konkrétně počítat, kolikrát a z jakých všech úhlů pohledu je Brusel hlavním městem, nicméně několik příkladů si na úvod článku o belgické metropoli ukážeme, už jen proto, že

Náměstí Grand-Place je krásné a monumentální kdykoli, ale víte, kdy je nejkrásnější? Když většinu jeho plochy pokrývá Květinový koberec. Tapis de Fleurs neboli Bloementapijt je k vidění pouhé čtyři dny jednou za dva roky – vždy v sudém roce v polovině srpna od čtvrtka do neděle, v termínu co nejbližším svátku Nanebevzetí Panny Marie (15.

Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly Asi dvacet minut už sedím na jedné z židlí, které tu jsou místo klasických lavic, trochu se rozhlížím i kochám a trochu na sebe nechávám působit prostor kolem sebe. Nepamatuji, kdy naposledy jsem se cítil v nějakém kostele tak příjemně. Jedním z hlavních faktorů, které můj pocit umocňují,

Bruselská muzea V Regionu Brusel-hlavní město existuje více než 120 různých muzeí. Najdeme mezi nimi takové speciality jako Muzeum fantastického umění, Muzeum šermu, Muzeum spontánního umění, Muzeum komiksu či dokonce Muzeum kanalizace. Když jsme ale vybírali to, které představíme blíže, byla přesto volba jasná – budou to Belgická královská muzea krásných umění, konkrétně dvě z

Antverpy Vysoké věže kostelů, ulice a náměstí překypující životem velkoměsta, potulní muzikanti, davy turistů, křik racků a lehký vánek přinášející od západu vůni moře… to jsou dnešní Antverpy, jedno z nejzajímavějších evropských měst. Půlmilionové Antverpy (vlámsky Antwerpen, francouzsky Anvers) patří historicky do Brabantska, jehož bývaly ve středověku dokonce hlavním městem. S výjimkou jediné čtvrti (k

Bruggy, stotisícová metropole provincie Západní Flandry, ležící v ploché krajině na půl cesty mezi Bruselem a Severním mořem a protkaná sítí malebných kanálů, patří k nejnavštěvovanějším místům v Belgii. Může za to do jité míry ekonomický a politický útlum, který město postihl na prahu novověku a zčásti zachoval v původní středověké kráse. Asi už v

Málokteré město se může honosit tak malebným seskupením středověkých staveb přímo v centru a vzájemně takřka na dosah ruky jako právě Gent, navíc ve skladbě zahrnující jak stavby sloužící praktickým potřebám, tak stavby s reprezentačním nebo duchovním posláním. Od prvopočátku své existence je Gent spjat s vodou. Už někdy na počátku našeho letopočtu zde, na

Nad miskou jahod se ledaskomu vybaví historka o jistém maršálovi před bitvou u Waterloo, „kterému tak moc chutnaly jahody se šlehačkou“ a tak dlouho otálel s vydáním rozkazu k přesunu svých oddílů na bojiště, až zapříčinil Napoleonovu porážku a osudový zvrat v evropských dějinách. Známá historka (či spíše pomluva) se traduje už více jak dvě

Belgické pivo to je labyrint pivních stylů a nejroztodivnějších chutí, v němž však není nablízku žádná Ariadna s kouzelnou nití, a tak neuškodí včasná teoretická příprava. Ale jsou i jednodušší nefalšovaně belgické laskominy, kde se bezvýchodného bloudění až tolik bát nemusíte – dát si hranolky či vafli vypracování domácího úkolu nevyžaduje. Zatímco Česko řadu let

Tvrdohlavé vlámsko-valonské kočkování na směrovkách před křižovatkami belgických silnic dovádí nezasvěcené motoristy k zuřivosti. Ti, kdo se od německých hranic řídí směrovkami na Lüttich, samozřejmě pochopí, že jde stále o totéž město, jež známe jako Lutych, ale náš kronikář Kosmas by se jistě divil, jak že se jmenuje památné Leodicum, kde kdysi studoval. Dnes by

Stotisícová Lovaň je možná trochu zastíněna významem Bruselu, od něhož ji dělí sotva 20 km rozptýlené zástavby, ale přesto, nebo právě proto, si zaslouží více pozornosti – je jedním z nejmalebnějších belgických měst.    Plochá krajina při říčce Dijle, tu a tam obdařená nevýraznými pahorky, byla osídlena už v období neolitu, ale na prahu historie nebyla dějištěm