Besalú

Městečko Besalú s 2500 obyvateli, ležící přibližně v poloviční vzdálenosti mezi městy Figueres a Olot, je dnes známé především díky impozantnímu opevněnému kamennému mostu, po němž se vchází do jeho zástavby. Když na most vstoupíte, nejspíš vás hned napadne, že takhle mohutná stavba nebyla vybudována jenom pro nic za nic, že význam městečka musel být v minulosti mnohem větší. A ono tomu tak skutečně bylo.

Historie Besalú začíná u malé osady, kterou založili Římané u strategicky důležitého brodu přes řeku Fluvià. V průběhu několika staletí se rozrostla ve středověké město, zvolené pak za centrum hrabství Besalú, jež bylo na konci 8. stol. začleněno do Hispánské marky, rozlehlé nárazníkové zóny založené Karlem Velikým kvůli obraně před muslimskými nájezdy. O sto let později se však hrabství od Franků odtrhlo a zcela osamostatnilo, aby se zanedlouho zařadilo mezi několik nejvlivnějších mocenských celků na území dnešního Katalánska. O jeho rozmach se velkou měrou zasloužil Bernard I. z Besalú, který se poté, co převzal hrabství od svého otce, projevil jako mecenáš umění, stavebník a hlavně obratný politik. Podařilo se mu dokonce získat právo razit vlastní měnu a také přesvědčit papeže, aby v Besalú ustanovil biskupství. To však zaniklo po třech letech, brzy po Bernardově smrti v roce 1020. Potom už se v nových poměrech zvolna schylovalo ke konci autonomie, k níž došlo v roce 1111 a která znamenala upevnění moci Barcelonského hrabství.
První zmínka o mostu klenoucím se v Besalú přes řeku Fluvià v nadvakrát zalomeném oblouku pochází z 11. stol., ale patrně tu stál již dřív. Když byl pak v roce 1315 poničen povodní, král Jakub II. Spravedlivý uvalil na město daň, aby mohl být přestavěn. Při tom byla nad jedním z mostních pilířů vztyčena šestiboká obranná věž, kde se začalo za průchod a pronášené zboží vybírat mýto, jež městu dlouho přinášelo nemalé zisky. Povodně mostu uškodily ještě několikrát, nejvíce ohrožen však byl až v roce 1939 za občanské války, kdy se ho pokusili vyhodit do vzduchu republikáni. Naštěstí jim několik náloží selhalo, takže se zřítily jenom dva z celkem sedmi mostních oblouků. Opravený most získal v roce 1954 status kulturní památky a dnes, v epoše turistické, patří mezi stavebními památkami gironské provincie k těm nejobdivovanějším. Slovy obdivu ale návštěvníci nešetří ani během prohlídky historického centra, neboť proch…