Polské slůvko „żuławy“ znamená „nízké břehy“ – v našem případě označuje především deltu řek Visla (Wisła) a Martwa Wisła. Celková rozloha této nížiny je zhruba 1740 km2, přičemž skoro třetina leží pod úrovní moře. Najdete tu i vůbec nejnižší bod Polska (1,8 m pod úrovní mořské hladiny).
Lidé zde žili už v době bronzové – vzhledem k častým záplavám a podmáčené půdě se tu však žádné rozsáhlejší osídlení nerozvinulo. Do vysušování kraje se pořádně pustili vlastně až křižáci (příslušníci řádu německých rytířů), na které v 16. stol. navázali mistři kanálů a hrází – nizozemští mennonité. Ti zde pak po staletí poklidně žili spolu s Němci, Poláky a Pomořany. Promyšlený systém kanálů, hrází, vodních pump a protipovodňových valů téměř zcela zničila německá vojska, když tudy ustupovala na konci 2. sv. války. Vše se ale podařilo obnovit a dnes patří Żuławy pro svoji tradiční architekturu a zajímavou krajinu k velmi atraktivním regionům Polska. Řada vesnic – třeba Drewnica, Żulawki či Mikoszewo – vypadá spíš jako dobře udržované skanzeny. Pro zdejší kraj jsou typické větrné mlýny a použití „dřevěných krajek“ laubzekin vyřezávaných listovou pilou, které zdobí okraje střech či verandy a vchody nejen obytných budov, ale často také stodol a sýpek.
Vzhledem k nejvyšší hustotě přírodních i umělých vodních cest v Polsku je zde dnes více než 300 km splavných tras, na něž můžete vyrazit na kajaku, jachtě či třeba hausbótu. Téměř výhradně rovinatý ráz zase tento kout Polska předurčuje pro skvělé pěší túry anebo výlety na kole. Ty se ostatně dají s putováním po vodě spojit – lodě, jež tu zajišťují dopravu, obvykle mívají na zádi speciální nosiče na bicykly.
Kočárem na borůvkové koláče
Centrem Żuław je Nowy Dwór Gdański, kde v historické budově bývalé mlékárny sídlí muzeum této oblasti. Tady se seznámíte jak s historií boje s vodou (je tu třeba i fragment odvodňovacího větrného mlýna), tak s dějinami nizozemské náboženské menšiny mennonitů. Příslušníci této součásti hnutí novokřtěnců sem v 16. stol. uprchli před pronásledováním v Nizozemsku i Německu, přičemž na Żuławách zanechali výraznou stopu. Nejde jen o odvodněnou půdu, ale také třeba o slavný jalovcový likér Stobbes Machandel, s jehož pitím je spojen tradiční ceremoniál, po jehož absolvování dostanete speciální certifikát.
Součástí muzea je i Hřbitov jedenácti vesnic v Żelichowu, který vznikl v roce 1639, kdy mennonité a luteráni z jedenácti okolních obcí dostali povolení pohřbívat zde své mrt…
Úplné znění článku naleznete zde