Alsaská vinařská stezka - ženy v tradičních alsaských krojích během vinařských slavností v Eguisheimu

Alsaská vinařská stezka

Alsasko je pověstné svou více než 170 km dlouhou vinařskou stezkou, která se vine po úpatí Vogéz. Začíná na severu v Marlenheimu a klikatí se 119 vinařskými vesnicemi na jih do Thannu.

Turistická Route des vins dʼAlsace nabízí obrázky jako z pohlednic: pečliuvě obhospodařovné vinice, vesničky obehnané starými valy, staleté hrázděné domy, uličky plné květin, románské a gotické kostelíky či renesanční kašny, zříceniny kdysi hrdých středověkých hradů… a samozřejmě svůdné winstuby, chladivé a pohostinné ochutnávkové sklepní hostince. Více než 720 vinařů otevírá vrata svých sklepů, aby se podělili o svou vášeň pro víno.

Tradiční lis na hrozny v Mittelbergheimu
V některých městečkách na vinařské stezce se dochovaly staré tradiční lisy na hrozny, například v Mittelbergheimu

Říká se, že kdo nenavštívil Eguisheim, nepoznal Alsasko. Tři hradní věže, které se vypínají nad okolní krajinou, lákají už z dálky do malebného městečka pod zelenými kopci, uprostřed vinic, pouhých 8 km na jih od Colmaru. Městečko se 1700 obyvateli vděčí za svůj vznik Eberhardovi, vévodovi alsaskému a otci sv. Otýlie, která se stala patronkou a symbolem Alsaska. Kruhový obvod historického jádra jasně naznačuje, kudy v minulosti probíhaly hradby. Úzké dlážděné uličky lemují hrázděné domy z 16.–18. stol. v modrých, žlutých, růžových a zelených odstínech. Mají obloukové kamenné portály, špičaté střechy, barevné okenice a hodně muškátů.

Cykklista projíždějící kolem vinice po Route des Vins dʼAlsace (Alsaská vinařská stezka)
Po Route des Vins dʼAlsace se lze pohybovat také na kole

Hned několik míst tu připomíná zdejšího rodáka Bruna von Egisheim-Dagsburg, pozdějšího papeže Lva IX., který stál v polovině 11. stol. u velkého schizmatu, rozkolu v rané církvi vedoucího k oddělení katolické a pravoslavné církve. Jednu jeho sochu najdeme na průčelí neorománské kaple z červeného vogézského pískovce z roku 1894, jež mu je zasvěcena, druhou na renesanční kašně na blízkém náměstíčku. Nedaleko stojí pozoruhodné paláce rodin Eschau a Marbach z let 1581 a 1590, hostinec Cheval Blanc (Bílý kůň) z roku 1613 a několik středověkých panských dvorů. Z románského kostela sv. Petra a Pavla se dochovala jen původní zvonice, vlastní kostel pochází z obnovy na přelomu 18. a 19. stol. V přízemí zvonice se dochoval vchod do původního kostela z 1. pol. 13. stol. – krásný polychromovaný figurální portál se čtyřmi sloupky na každé straně, v tympanonu se sochami žehnajícího Krista a apoštolů Petra a Pavla. Jedinečnou pozoruhodností je v portálu vystavená dřevěná polychromová socha Madony s dítětem ze za…

Úplné znění článku naleznete zde

Alsaská vinařská stezka