Park De Hoge Veluwe u města Otterlo na východě země je jedním z největších uměleckých areálů v Evropě. Jedinečně kombinuje umění a architekturu s přírodou. Jeho centrem je muzeum Kröller-Müller s rozsáhlou kolekcí obrazů a kreseb Vincenta Van Gogha, po Amsterdamu druhou největší na světě, a s bohatou sbírkou moderního a současného umění, která zahrnuje více než 400 děl mezinárodní avantgardy od 60. let 20. stol. do současnosti.
Když se u vstupu do parku ptáme paní u pokladny na cestu k muzeu Kröller-Müller, dostaneme krátkou, ale jasnou odpověď: „Támhle, sto metrů dál, si vyberte ze zaparkovaných bílých kol a vyznačená trasa vás dovede přímo k soše pana Jacquese u vchodu do muzea…“ A tak jsme se lesem, ve kterém pobíhají jeleni a mufloni, přes vřesoviště, kolem mýtin a písečných dun vydali za panem Jacquesem. Toho jsme asi po 10 km také objevili: spolu s konstrukcí červených kovových K od Marka di Suvera hlídá od roku 1962 vstup do jednoho z nejzajímavějších muzeí v Evropě.
Meneer/monsieur Jacques, bronzová socha v životní velikosti, je ikonou muzea. Pro jejího tvůrce, nizozemského sochaře Oswalda Wenckebacha, představuje zdejší maloměšťáckou společnost: v dlouhém kabátě, s rukama volně drženýma za zády, levou nohou o půl kroku vpřed a hlavou mírně zakloněnou dozadu působí uhlazeným, ale bezstarostným dojmem. Je ironickou a zároveň sympatickou charakteristikou samolibého měšťáka, návštěvníka výstavy. Jacques je tak prostou osobou, že se stává opět neobyčejným a máte téměř chuť ho pozdravit.
Muzeum s velkou sbírkou děl Vincenta van Gogha je životním dílem Helene Kröllerové-Müllerové. Bohatá dcera německého průmyslníka a manželka nizozemského podnikatele a obchodního partnera svého otce byla jednou z prvních žen v Evropě, které shromáždily rozsáhlou sbírku umění. Ovlivněna přednáškami uměleckého kritika Hendrica P. Bremmera, který byl velkým obdivovatelem van Goghova díla, začala sbírat obrazy.
Vincentovy obrazy a jeho hledačská povaha a spiritualita ji hluboce zasáhly, viděla v něm mistra nového druhu umění. V roce 1908 zakoupila jeho první dílo a začala, podněcována svým mentorem, s budováním sbírky. Jak ukazuje zajímavý přehled na jedné stěně v muzeu, jen v roce 1912 koupila v aukcích a od obchodníků v Paříži a jinde v Evropě 32 Vincentových obrazů, za které utratila celkem 209 537 guldenů.
V roce 1911 musela Helene Kröllerová-Müllerová podstoupit vážnou operaci, před níž sepsala závěť, v které svou sbírku odkázala nizozemskému lidu. Operace ale dopadla dobře a Helene po ní začala snovat plány o „velkém muzeu“, kam by umístila svoji uměleckou sbírku, a mohla tak svoje nadšení pro moderní umění sdílet s veřejností. V roce 1938 mohla svůj plán realizovat: V Otterlo, na rozlehlém rodinném panství De Hooge Veluwe, které je dnes soukromým národním parkem, bylo otevřeno muzeum Nadace Rijksmuseum Kröller-Müller. Kromě obrazů a kreseb Vincenta van Gogha jsou v něm vystavena četná díla moderních mistrů a také současníků (Claude Monet, Odilon Redon, Georges Seurat, Paul Signac, Pablo Picasso, Piet Mondrian, umělci z okruhu nizozemského hnutí de Stijl, Richard Long, Amsel Kiefer ad.).
Kolem muzea piknikují ve stínu stromů rodinky s dětmi, na jezírku v pozadí v závanech větru zvolna pluje bílý objekt Marty Panové připomínající velkou kachnu. Kousek dál ukazuje v plné kráse své nahé tělo bronzová Dina Vierny, múza Aristida Maillola, zatímco malé i větší děti dovádějí v Jardin dʼemaile – Smaltové zahradě Jeana Dubuffeta. V rozlehlém sochařském lesoparku (25 ha) s více než 160 exponáty, který byl k muzeu připojen v roce 1961, jsou zastoupena figurální i abstraktní díla předních nizozemských i zahraničních umělců zastupujících mnoho směrů sochařství 20. a 21. stol., včetně třeba Jeana Arpa, Otto Freundlicha, Henryho Moora a mnoha dalších. Díky pavilonům Alda van Eycka a Gerrita Rietvelda je v parku zastoupena také architektura. Okolní zeleň zve k relaxaci uprostřed jedinečné kombinace umění a přírody.