Kvarnerský záliv
Východní istrijské pobřeží omývané Kvarnerským zálivem se od západního výrazně liší. Právě tady, v příjemném závětří pohoří Učka, začala před dvěma sty lety severojadranská turistika. Dech beroucí skalnaté scenerie a luxusní hotely byly odměnou za námahu dlouhé cesty. Mohla si ji ovšem dovolit jen společenská smetánka – aristokracie a podnikatelé. Když se v 60. letech minulého století měnil cestovní ruch v masovou zábavu, nebyl však na úzkém skalnatém pobřeží dostatek místa pro další rozvoj ubytovacích kapacit – a to bylo vlastně štěstí: díky tomu se zdejší riviéra zachovala takřka v původní podobě.
Perlou riviéry se rázem stala Opatija. Její chorvatské jméno se stejně jako německé Sankt Jakobi a italské Abbazia vztahuje k dávnému benediktinskému opatství sv. Jakuba. Po postavení železnice z Vídně do Terstu a Rijeky a z Budapešti do Rijeky v 70. letech 19. stol. nestálo rozvoji zdejšího lázeňství už nic v cestě. Jako houby po dešti tu vyrůstaly noblesní vily po vzoru francouzské Riviéry – jednu takovou dal v předměstí Volosko postavit pro svou milenku, herečku Katharinu Schrattovou, sám císař František Josef I. Roku 1894 se tu sešel s německým císařem Vilémem II. Jeho jméno nese i pobřežní pěší promenáda, která vede právě z Voloska těsně nad mořem kolem hotelů a parků až do Lovranu. Je dlouhá 12 km a velice příjemná – na rozdíl od hlučné hlavní Titovy třídy.
Nejstarší vilu Angiolina tu v roce 1844 postavil a po své zesnulé ženě pojmenoval Iginio Scarpa, bohatý obchodník s vínem z Rijeky. Obklopil ji exotickým parkem, vybudovaným zčásti na odkoupených částech někdejšího opatství. Dvoupatrová vila má reprezentativní, štukem, mozaikami či zrcadly bohatě vyzdobené přízemí s mimořádně hodnotným salonem, první patro je upravené na výstavní prostory, které využívá Chorvatské muzeum turistiky. V parku poblíž vily je v bronzu zvěčněn český houslový virtuos Jan Kubelík.
Nejstarší hotel Kvarner otevřel svou bránu v roce 1884. K hostům tu patřil i ruský spisovatel A. P. Čechov, jak dokládá jeho busta. Na nábřeží stojí v celé své objemnosti chorvatský spisovatel Miroslav Krleža, ale symbolem města je podstatně štíhlejší dívka s rackem (ten je ostatně i v městském znaku) na vysokém kameni nad mořem: socha od Zvonka Cara nahradila roku 1955 původní madonu, která je po nutné renovaci k vidění v kostele sv. Jakuba. Botanickým symbolem Opat…
Úplné znění článku naleznete zde