Starobylé arcibiskupské sídlo se podobně jako Řím rozkládá na sedmi pahorcích a navíc mezi třemi jezery: Jelonek, Świętokrzyskie a Winiary. Na břehu Jelonka odhodlaně stojí vyzbrojen štítem a oštěpem bronzový praotec Lech, jako by chtěl chránit duchovní srdce Polska před dalším zpustošením, tentokrát jistě nikoli Čechy jako roku 1039. Údajně se tu kdysi dávno usadil z okouzlení nad statným dubem, na němž seděl bílý orel na pozadí rudého zapadajícího slunce. Podle orlího hnízda Lech prý město i pojmenoval. Z Gniazda se časem stalo současné Gniezno.
Už v úvodním článku jsme připomněli knížete Měška a jeho českou manželku Doubravku, kteří na zdejším hradišti Polanů vybudovali své panovnické sídlo. Ve zdejší původní katedrále byla Doubravka údajně i pohřbena, stejně jako biskup sv. Vojtěch. Nad jeho hrobem se roku 1000 sešel polský kníže Boleslav I. Chrabrý, Měškův syn, s německým císařem Otou III. Výsledkem bylo založení hnězdenského arcibiskupství, jemuž byla podřízena i nová biskupství v Krakově, Vratislavi a Kolobřehu. Prvním arcibiskupem se stal Vojtěchův nevlastní bratr Radim.
O čtvrtstoletí později zde byl Boleslav korunován na prvního polského krále. Krátce nato zemřel, takže se nedožil vpádu českého knížete Břetislava I., který katedrálu vypálil a vyloupil. Ostatky Radimovy i Vojtěchovy nechal Břetislav odvézt do Prahy, ačkoliv jeho předci rod Slavníkovců, z něhož bratři pocházeli, před lety vyvraždili. Další polský král Kazimír I. Obnovitel přenesl své sídlo do Krakova. Hnězdenská katedrála sice byla obnovena a roku 1300 v ní byl korunován polským králem i český panovník Václav II., ale byla to poslední z celkem pěti korunovací, které se ve Hnězdně konaly.
Po zničení města křižáky obnovil jeho existenci Kazimír III. Veliký, nicméně královské sídlo sem už nevrátil. Roku 1419 získal hnězdenský arcibiskup titul polského primase, ale ani to někdejší živé středisko umění, obchodu a řemesel před úpadkem neochránilo. Pruští uchvatitelé už teprve neměli pro duchovní kolébku Poláků sebemenší pochopení. Teprve velkopolské povstání vrátilo Hnězdno na mapu obnoveného Polska. Opravdovou slávu Hnězdno zažilo až v roce 1997 při velkolepé vzpomínce na sv. Vojtěcha, od jehož smrti uplynulo 1000 let. Zúčastnil se jí tehdejší papež Jan Pavel II. a prezidenti Polska, Německa, Česka, Slovenska, Maďarska, Ukrajiny a Litvy.
Nejvýznamnější a zdaleka nejviditelnější hnězdenskou pamětihodností je katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Stojí na místě prvního kostela, stavěla se v letech 1350–1595 a v 17. stol. prošla barokní úpravou. Tehdy vytvořil P. Van Rennen symbolickou stříbrnou rakev jako kenotaf sv. Vojtěcha. Postranní barokní kaple ukrývají cenné náhrobky, v kryptě byly odhaleny předrománské prvky, např. unikátní keramická dlažba z doby kolem roku 1000. Nejcennější památkou jsou levé vstupní bronzové dveře, románský skvost s 18 reliéfy zachycujícími život a smrt slavného mučedníka. V katedrále je k dispozici audioprůvodce i v češtině, který je velmi užitečný. Vstupenka zahrnuje i výstup na jednu ze dvou kostelních věží. Odmění vás skvělý výhled na staré město i okolní malebnou krajinu.
Na dohled je blízký Rynek s domy z 19. stol., protože ty starší lehly popelem za katastrofálního požáru v roce 1818; jen cihlová dlažba ještě upomíná na původní dispozici náměstí a nedaleká „stará“ radnice pak na velkopolské povstání roku 1919. Naštěstí se dochovaly starobylé kostely. Nejblíže stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie s františkánským klášterem, založeným roku 1259 Boleslavem Pobožným a jeho ženou Jolantou, dnes v bělostném barokním hávu. Naproti němu přes údolí ční na Svatojanském (též Křižáckém) vršku gotický kostel sv. Jana Křtitele a kanovníků sv. Hrobu s cennými freskami ze 14. stol.
Na opačné straně od Rynku stojí obehnán cihlovou zdí gotický farní kostel sv. Trojice se slunečními hodinami, cennými vitrážemi a barokní kazatelnou ve tvaru lodi, kde se kdysi scházívali členové bratrstev a cechů s rolníky.
Z industriálních dob se v Hnězdně dochovalo lokomotivní depo s výtopnou (Parowozownia Gniezno), které bohužel už delší dobu chátrá, ale přesto je kolem něj vidět řada technických památek jako vodárenská věž či dřevěný jeřáb na překládku uhlí. V bývalých kasárnách je umístěno Technické muzeum s jedinečnou sbírkou starých motocyklů.
Ve starém městě (Starówka) nelze přehlédnout množství zajímavých a často opravdu veselých soch. Začněme Boleslavem Chrabrým v ulici po něm pojmenované: sedí tu rozvážně přímo nadosah. Samozřejmě nemohou chybět ani další čtyři zde korunovaní králové – poklidně sedící Měšek II., směle nakročený Boleslav Smělý, odhodlaný Přemysl II. Velkopolský s praporem a ovšem i Václav II. Český, třímající v ruce pražský groš. Jeho předchůdce Přemysl má sice trochu české krve po praprabábě Doubravce, ale je to Piastovec a s našimi dějinami přímo nesouvisí.
V Hnězdnu se v posledních letech úspěšně množí králíci. Ne že by běhali volně po městě – jsou vyvedeni v bronzu a krášlí zatím 15 míst na ulicích i v parcích. Jejich jméno (królik) i v polštině připomíná krále (król). A královsky se při jejich hledání budete bavit i vy. Jsou oblečeni do různých kostýmů, představují pruského žoldnéře, velkopolského povsta…