Saint-Tropez je legendou Azurového pobřeží. Místo proslulé svým přístavem, plážemi a nočním životem si stále zachovává nenapodobitelnou atmosféru, v níž se luxus setkává s radostí ze života u moře, designové butiky a luxusní restaurace s provensálským trhem, ležérně parkující ferrari a bentleye s recyklovanými 2CV. A kde pořád vidíte před očima slavné filmové scény, jež se tu natáčely.

Jako první objevili klidnou a bezvýznamnou rybářskou vesnici malíři, například Paul Signac. Připlul do Saint-Tropez na své lodi a zářivé barvy spojené s krásnými výhledy ho okouzlily natolik, že si zde koupil dům, který se od roku 1892 stal jeho ateliérem. Když se pak jeho obrazy objevily v Paříži, následovali ho spříznění umělci. Po 1. sv. válce tahle umělecká karavana táhla dál, do Juan-les-Pins a Antibes, ale do Saint-Tropez se zamilovala Colette a přivedla sem Jeana Cocteaua. Další pařížští intelektuálové a umělci sem dorazili v 50. letech – Jean-Paul Sartre, Françoise Saganová, Jacques Prévert, Juliette Gréco nebo Boris Vian.

V roce 1956 přijel do Saint-Tropez Roger Vadim, aby tu natočil řadu exteriérů pro svůj první film …a Bůh stvořil ženu, v hlavní roli s režisérovou manželkou, tehdy jednadvacetiletou Brigitte Bardotovou. Film se stal kasovním trhákem, BB byla pasována na nejkrásnější ženu světa a Saint-Tropez získalo celosvětovou proslulost, o jaké se mu do té doby nesnilo. Město se herečce odvděčilo v roce 2017, kdy jí na náměstí Blanqui odhalilo 2,5 m vysokou bronzovou sochu. Dílo inspirované akvarelem italského malíře Mila Manary zobrazuje nahou BB sedící v lastuře, paralela k Botticelliho Zrození Venuše je nepřehlédnutelná.

Místo pro pomník nebylo zvoleno náhodně. Jméno náměstí samo o sobě asi málokomu něco řekne, ale když dodáme, že o rok dříve bylo na stejném náměstí otevřeno Muzeum četnictva a kinematografie, leckdo už asi začne tušit. Pískově zbarvený třípatrový dům, v němž muzeum sídlí, má nad okny v přízemí nápis přes celou šíři průčelí: GENDARMERIE NATIONALE. Ano, právě toto průčelí skutečné četnické stanice, která v domě fungovala v letech 1879–2003, si zahrálo hned v celé sérii filmů, jež opět přitáhly pozornost k Saint-Tropez. První z nich měl jméno města už v názvu – Četník ze Saint-Tropez přišel do kin v roce 1964 a s ním i postava strážmistra Cruchota v nezapomenutelném podání Louise de Funès. I on tu má bronzovou sochu v životní velikosti. Najdete ji v prvním patře muzea, které je celé věnované četnické sérii. V přízemí se střídají krátkodobé výstavy, další patra pak přibližují zlatá šedesátá leta, kdy Santrop, jak se městečku začalo říkat, dobývají kreativci a bohémové, život je tu otevřenější, bezstarostnější a začíná ostře kontrastovat s konzervativním životem na rivi…