Buldoček: Od restaurace k nadaci aneb Svoboda tvořit

Zátoka Montjoi je vskutku čarokrásná. Nebýt typicky středomořské vegetace na svazích kopců, jež ji lemují, člověk by snadno podlehl pocitu, že je někde v Karibiku. Na pozadí této nádhery budeme vyprávět příběh s neobvyklými rekvizitami i nečekanými aktéry, příběh, který obsáhne francouzské buldočky, československou stopu, tři michelinské hvězdy a jednu celosvětovou gastronomickou megastar.

Mezi turisty, kteří v roce 1956 trávili svou dovolenou na pobřeží Costa Brava, byl i německý lékař Hans Schilling s manželkou Markettou, která pocházela z Československa. Jednoho dne je náhoda zavedla na silnici, jež končila u zátoky Montjoi. A byla to láska na první pohled, která je přiměla, aby tu zakoupili pozemek a postavili si ve svahu nad pláží dům. Postupně tu vytvořili malý rekreační areál s minigolfem a v něm na počátku 60. let otevřeli pro hosty, mezi nimiž začalo přibývat rovněž rekreačních potápěčů, xiringuito (ve španělské podobě chiringuito), kiosek nebo chcete-li malý bar u pláže. A protože Schillingovi chovali buldočky, začalo se mu podle nich říkat prostě El Bulli.

Vývoj se nedá zastavit, a tak na konci 60. let vznikla z baru první restaurace. V roce 1975 do ní nastoupil francouzský šéfkuchař Jean-Louis Neichel, významný představitel tehdy expandující nouvelle cuisine, nového směru haute cuisine, charakteristického lehčími jednoduššími pokrmy a ještě větším důrazem na jejich výslednou prezentaci na talíři. Pod jeho vedením získala restaurace v roce 1976 první michelinskou hvězdu. Koncem roku 1980 Neichel, v té době už také manažer restaurace, odešel do Barcelony, kde pak až do roku 2015 vedl restauraci pod svým jménem, jež získala dvě michelinské hvězdy, a v El Bulli se schylovalo ke třem významným příchodům. Jako první nastoupil v roce 1981 nový manažer Juli Soler, ale ten nejdůležitější příchod se udál o dva, resp. tři roky později a docela nenápadně. V létě 1983 pracoval chvíli v El Bulli během dovolené z vojenské služby jednadvacetiletý mladík Ferran Adrià. Po vojně sem pak v roce 1984 nastoupil nastálo, o půldruhého roku později se stal po boku Christiana Lutauda jedním ze dvou šéfkuchařů a od roku 1987 byl už šéfkuchařem jediným. „Třetím Bulli“, jak se trojice zásadních postav pro další osud restaurace označovala, byl Ferranův mladší bratr Albert, který nastoupil v roce 1985 jako učeň, tehdy sotva šestnáctiletý, a velmi rychle se vypracoval na šéfcukráře.

Další pokračování našeho příběhu by mohlo nést podtitul „od úspěchu k úspěchu“. Zlomový okamžik nastal v roce 1990. El Bulli tehdy dostala druhou michelinskou hvězdu (už podruhé – poprvé to bylo v roce 1983, ale neobhájila ji), ale z pohledu budoucnosti bylo důležitější něco jiného. Manželé Schillingovi (především Marketta byla neodmyslitelnou součástí celého dosavadního vývoje El Bulli, protože zatímco její manžel trávil dlouhé části každého roku v Německu, ona byla přítomna na místě) se rozhodli stáhnout, můžeme tomu říkat „odejít do penze“. A restauraci koupili Ferran Adrià s Julim Solerem. Oba později přiznali, že na konci 80. let uvažovali občas o odchodu do Barcelony nebo nějakého jiného velkého centra, ale když pak dostali tuhle nabídku, nezaváhali.

Následujících 20 let se proměnilo ve velkolepou jízdu. Věhlas restaurace a Ferrana Adriàa coby nejen šéfkuchaře, ale hlavně osobnosti, jež tu stála za všemi změnami, inovacemi, kreativitou a revolučním přístupem k segmentu fine dining nebo chcete-li zážitkové gastronomie, se šířil daleko za hranice Girony, Katalánska i Španělska. V roce 1993 začala El Bulli vydávat knížky o svém vývoji, menu i celkové filozofii. O čtyři roky později přišla třetí michelinská hvězda. V roce 2002 britský časopis Restaurant, který každoročně sestavuje žebříček Top 50 nejlepších restaurací světa, zařadil poprvé El Bulli na první místo. Za další dva roky se ocitl Ferran Adrià v Time 100 – seznamu 100 nejvlivnějších osobností roku sestavovaném americkým časopisem Time. V sekci „umělci&zábava“ mu v onom roce dělali společnost například architekt Frank Gehry, režisér Pána prstenů Peter Jackson, spisovatelka J. K. Rowlingová, autork…