Při pohledu z mostu přes řeku Onyar se vypíná dominantně nad celým Starým Městem. Ale to není nic proti dojmu, který vás zasáhne, když vstoupíte dovnitř. Katedrála Panny Marie v Gironě.

Ten prostor je ohromující. Přítmí. Teplá zlatavá záře z osvětlených kaplí po stranách. Strohá kamenná gotická architektura bez ozdob, máte pocit, že stropu nedohlédnete, protilehlého konce nedohlédnete. Najednou si připadáte tak nějak menší. A možná v duchu děkujete za to, že zhruba ve třetině délky lodi stojí uprostřed obrovitá varhanní skříň, rušící při pohledech z mnoha míst celkový dojem. Protože bez ní by vás monumentalita prostoru dokázala snadno dovést k poznání (netvrdím, že pochopení) vlastní nicotnosti.

Zvenčí návštěvníka nic předem nevaruje. Je to tím, že při tradičním příchodu z Barri Vell, Starého Města, vidí dlouho jen horní část věže, občas s kouskem průčelí. A pak přijde pod katedrálu, nad schodištěm se tyčí západní průčelí v čistém ánfasu, což prostorové představě nepomůže. Zato uvidí zvláštní obrázek – k hladké stěně narušené pouze galerií úplně nahoře je přitisknutý barokní portál, završený dokonce letopočtem 1733, a vedle ční věž spíše už klasicistní. Zmatek největší. A pohled zezadu, kdyby návštěvník dorazil až do té slavné uličky se schody, co si zahrála ve Hře o trůny, by ho asi neumenšil. Odtud je katedrála zjevně gotická, odkaz na francouzské katedrály 14. stol. je nepřehlédnutelný, ale zase tu pozorovatele znejistí různé výškové stupně, pěkně od vnějšku dovnitř – věnec chórových kaplí je nejnižší, chórový ochoz vyšší, presbyterium ještě vyšší a loď nejvyšší.

Tak si v tom udělejme jasno. Začněme tím, že první katedrála zdejší diecéze nestála na tomto pahorku. Byl jí totiž s největší pravděpodobností onen první kostel sv. Felixe postavený o kousek dál nad hrobem světce, o němž jsme psali v předchozím článku. Kostel na tomto místě, uvnitř městských hradeb, fungoval jako katedrála s jistotou v 11. stol. Šlo o románskou stavbu, kterou dali na počátku onoho století vystavět biskup Pere Roger a jeho sestra, hraběnka Ermessenda de Carcassona (za chvíli se k ní vrátíme). Ve 14. stol. pak bylo rozhodnuto nahradit tento chrám novou větší gotickou katedrálou a stavět se začalo od věnce kaplí. A pak se střetly dvě představy – postavit „klasickou“ trojlodní katedrálu nebo stavbu jednolodní? Už v roce 1386 poprvé zasedala komise, která jednala o tom, zda katedrála daných rozměrů může stát bez podpěr v jednolodní podobě. Tohle zasedání dokonce připomíná ve Starém Městě kousek od katedrály pomníček, odha…