Malá Indie útočí na všechny smysly najednou. Z obchodů s elektronikou a textilem se linou vysoké tóny bollywoodských hitů, které se mísí s cinkáním chrámových zvonků. Neopakovatelnou atmosféru dotvářejí girlandy z čerstvých květin, které se pletou přímo na ulici u vchodů do chrámů. Historie této čtvrti je fascinujícím příběhem o tom, jak se původně bažinatá oblast určená pro těžký průmysl a chov dobytka proměnila v nejpestřejší kulturní enklávu Singapuru.
V počátcích britské kolonizace nebyla tato lokalita určena k bydlení. Záplavová oblast u řeky Rochor poskytovala ideální podmínky pro chov dobytka a pěstování plodin. První stopu zde zanechali indičtí trestanci pracující na vysoušení bažin a stavbě silnic. Po odpykání trestu tu mnozí zůstali a začali podnikat. V polovině 19. stol. zde vyrostlo centrum obchodu s dobytkem, kam bohatí obchodníci dováželi tisíce kusů skotu. To přitahovalo další indické migranty – pastevce, mlékaře a bchodníky s krmivem. Nesmazatelnou stopu této éry najdeme v názvech ulic jako Buffalo Road nebo Kerbau Road (kerbau znamená v malajštině buvol).
Malá Indie je dnes živoucím muzeem pod širým nebem, které si na rozdíl od sterilnějších částí Singapuru uchovalo svou „vůni a špínu“. Život jí dodávají drobná řemesla, která přežívají v mezerách mezi moderními obchody. V uličkách u chrámů můžete vidět muže, kteří s neuvěřitelnou rychlostí splétají květiny. Detailem, který stojí za pozornost, je technika uzlování – používají k tomu palec u nohy, aby si napnuli provázek. Každý květ má jiný význam: jasmín pro čistotu, měsíček pro odvahu a růže pro lásku. V zapadlých uličkách jako Dunlop Street stále najdete holičství s historickými křesly z 50. let. Detailní rituál indického holení zahrnuje nejen břitvu, ale i specifickou masáž hlavy a ramen, která má kořeny v ájurvédské medicíně. Na nárožích narazíte na malé stánky, kde se připravuje paan – směs arekového ořechu, hašeného vápna a tabáku zabalená v listu pepřovníku betelového. Detailní postup balení listu do trojúhelníku je dovednost předávaná po generace.
Jídlo je zde sociálním tmelem a vzhledem k vysokému zastoupení hinduistů je čtvrť rájem pro vegetariány. Tradiční způsob podávání na banánovém listu není jen estetickou volbou, ale hluboce zakořeněnou tradicí v jihoindické kultuře. Banánový list se před jídlem postříká vodou a otře, poté se skládá: složení směrem k sobě značí spokojenost, složení směrem od sebe se v některých kontextech používá při pohřebních ritu…
Úplné znění článku naleznete zde