Raisův román Zapadlí vlastenci patří k nejznámějším dílům českého realismu, jeho dějiště, Paseky nad Jizerou, k nejrázovitějším krkonošským obcím a horský preceptor, houslař a muzikant Věnceslav Metelka, jehož zápisky daly románu vzniknout, k nejpozoruhodnějším postavám našeho národního obrození.
Na samém pomezí Čech se venkovští buditelé a vlastenci ocitali za trest. Faráři, preceptoři i kantoři nepohodlní svými názory a smýšlením nemohli být tady, na samém konci světa, v sousedství s povětšinou německou Rokytnicí, rakouskému mocnářství nebezpeční. A přece právě zde, ve spojení s prazvláštním geniem loci i ti, kteří doslova zapadli nejméně na celou třetinu roku do závějí, dokázali být po desetiletí schopni vlastní kultury, jakou bychom jinde jen stěží hledali.
Paseky zůstaly vždy české. Původně se tady někdy ve třináctém či čtrnáctém století usadili horníci dobývající stříbrnou rudu. Mnohem později sem přišli pobělohorští exulanti i dřevaři, kteří začali mýtit zdejší lesy a svážet dřevo pro sklářské hutě v nedalekých Sklenařicích. Posléze se i v Pasekách začalo tkalcovat, jako všude jinde na horách, a také rolničit, ale pole v příkrých stráních, stav ani les nikoho zámožným neudělaly. Časem proto přibyla i další živnost – pašeráctví. Ze sousedního Pruska se přes hranice pašovalo leccos, nejvíc tabák a cukerín, ale ani to nestačilo, aby se po chalupách žilo líp. A tak se zdá dnes téměř nemožné, že Pasečtí už dobře před sto lety nastudovali a sehráli třeba Dumasovu Dámu s kaméliemi nebo veršované Schillerovy Loupežníky, že hrávali Mozarta a Myslivečka, že měli vlastní společnou knihovnu a v ní vedle literatury hospodářské a odborné nejen kalendáře, ale také knihy Šafaříka, Palackého, Jungmanna a Havlíčka. Že zdejší truhláři uměli vyrobit překrásný nábytek a véby, ubrusy a ručníky paseckých tkalců, byly chloubou výbavy nejedné nevěsty v kraji.
Zcela osobitým jevem naší národní kultury je písmáctví. Jednou z jeho nejvýraznějších postav je Věnceslav Metelka, syn sklenařického ševce, vyučený truhlář a absolvent jičínského kurzu pro učitelské pomocníky. Ze stránek Metelkových deníků i ze zápisů do starých kalendářů vystupuje tvář výjimečné, a přece na svou dobu typické osobnosti – vzdělaného školního pomocníka v Pasekách nad Jizerou, který se ale nikdy pro svou odbojnou povahu nestal kantorem, rolníka a hospodáře, všestranného muzikanta, vynikajícího houslaře – zakladatele české houslařské školy, a také výtečného stylisty. Právě Metelkovy deníky se sta…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Krkonoše