Národní Park Kluane leží na hranici provincií Britská Kolumbie a Yukon. Na západě k němu přiléhá aljašský Národní park St.Elias-Wrangel. Kluane Park je skutečná divočina, která se pyšní překrásnou krajinou velehor, ledovců a divokých řek, jíž dominuje nejvyšší hora Kanady Mt. Logan, vysoká 5950 metrů. Na hranici se Spojenými státy se vypíná do výšky 5488 metrů Hora svatého Eliáše, která také dala jméno obrovskému horskému masivu. Je dobře viditelná i z oceánu, a je to právě ta hora, kterou Vitus Bering v roce 1741 spatřil jako první, když objevil pro carské Rusko novou zemi – Aljašku. Většina území parku je pokryta obřími ledovci, z jejichž splazů pak vytéká několik vodnatých řek, které směřují do Pacifiku nebo Beringova moře. V horských údolích leží rozsáhlá jezera, z nichž největší je Kluane Lake, které bývá často nazýváno vnitrozemským mořem.
Přístup k parku je od severovýchodu, kde se ho dotýká Alaska Highway a Haines Road, která vede k moři, do města Haines na Aljašce. Správa parku sídlí v osadě Haines Junction, která je také dobrým výchozím bodem pro naši expedici do horské divočiny.
Z Haines Junction postupujeme asi 45 kilometrů proti proudu Kaskawulsh River až k jejímu zdroji, kterým je stejnojmenný ledovec.
Kaskawulsh River je široká, mělká ledovcová řeka proudící v mnoha kanálech, v níž při častém brodění zapadáváme hluboko do bahna. Pokud nějaká pěšinka sleduje řeku, je to spíš jen cesta vyšlapaná zvěří, hlavně medvědy grizzly. Jejich stopy, otisky tlap velkých jako polévkový talíř, jsou všude. A mezi nimi stopy dalších zvířat – losů, rysů, lišek, atd. Jsme stále v napětí, abychom nepotkali tolik obávaného grizzlyho.
Konečně se naše obavy naplňují: při pochodu po úzké cestičce mezi olšovými keři, tedy v místech, kde se nedá nikam utéci ani vylézt na strom, se před námi najednou ukazují dvě medvíďata. Zastavujeme se, abychom je nevystrašili, ale tu se z ničeho nic vynoří z křoví medvědice. V tom okamžiku se ocitáme mezi medvědicí a mláďaty. To je ovšem ta nejhorší situace, protože medvědice si může myslet, že chceme mláďatům ublížit, a je určitě připravena na nás zaútočit, aby je bránila…
Naštěstí se po chvíli medvědí rodinka otáčí a pomalu mizí v houští. A nám se pořádně ulevuje. V této situaci bychom proti grizzlymu neměli absolutně žádnou šanci.
Za dva dny dorážíme k ledovcovému splazu a mezi velikými stromy stavíme základní tábor. Příštích několik dnů trávíme zkoumáním ledovce a okolí. V noci slyšíme vytí vlků, musí být dost blízko. Ale grizzly se už naštěstí neukázali. Po boční moréně se dá vystoupat dost vysoko podél mohutné ledovcové řeky, která začíná až na ledovém poli pod nejvyššími horami parku.
Pod strmou ledovou stěnou splazu je ukryto jezírko, z něhož vytéká Kaskawulsh River. Její „pramen“ je neobyčejně zajímavý. Každou chvíli vystříkne z šedé hladiny jezera gejzír, který s rachotem roste a pak opět kolapsuje. Jeho pulzování je zřejmě způsobené hydraulickým tlakem v dutinách pod ledovcem, trvá nějakou dobu, než se dutiny naplní a gejzír znovu vybuchne.
Kocháme se překrásnými pohledy na horské velikány a na čistou, neposkvrněnou přírodu kolem a už bez dalších dobrodružství se stejnou cestou vracíme do civilizace.