Čtyřem vévodům, kteří se za tu dobu vystřídali, chyběl jen královský titul, protože království už měli. V době největšího rozmachu ovládali vedle Burgundska i Franche-Comté, Flandry, část Nizozemska a území dnešní severní Francie.
Vévodství burgundské vytvořil král Jan II. jako nezávislé léno pro svého syna Filipa Smělého. Ten se stal díky sňatku s nejbohatší dědičkou v tehdejší Evropě Markétou z Flander jedním z nejmocnějších panovníků na kontinentě a francouzský král získal tvrdého rivala. Filip žijící v přepychu udržoval v Dijonu rozsáhlý dvůr, kde zaměstnával flanderské malíře a sochaře. Jeho nástupce Jan Nebojácný proslul jako statečný, inteligentní a ctižádostivý muž. Své přednosti prokázal mimo jiné při křižáckém tažení proti Turkům. Třetí v řadě, Filip Dobrý, se spojil s Angličany a v roce 1430 jim vydal Janu z Arku. Pár let nato si porozuměl s Karlem VII., s nímž uzavřel v Arrasu smlouvu, umožňující dále rozšířit své panství. Měl ještě větší chuť než jeho předchůdci být velikým a choval se jako král. V den sňatku s Isabelou Portugalskou v roce 1429 založil řád zlatého rouna, rytířské bratrstvo, které si získalo evropskou proslulost…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2004

Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz