Žena ochutná a váhá, muž ochutná a kupuje. Je středa dopoledne a na náměstí Margueritte žije jeden z mnoha pařížských trhů.
Ty první se pořádaly už od 5. století na ostrově Cité, kdy Paříž byla ještě římskou Lutetií. Od těch dob k městu neodmyslitelně patří. Jsou jako dobré koření dodávající barvu, vůni a neopakovatelnost. Většina trhů s potravinami je otevřena šest dní v týdnu a vždy o nedělích. K nejpestřejším patří třeba ty na ulicích Mouffetard a Montorgueil nebo africký trh Dejean u stanice metra Château-Rouge.
Brzy po ránu je Rue Mouffetard prázdná a umytá. Prodavači dorovnávají vzorně naskládané pomeranče a rajčata a zametají zapomenuté smetí. Ulicí se střídavě nese vůně pečených kuřat, čerstvých ryb a sladkého pečiva. Když se tudy prožene maškarní průvod rozdováděných dětí a jejich rodičů, prodavači je s pobavením sledují. Pak jen vzdychnou a pustí se znovu do čištění ulice, kterou jak barevný sníh pokryly tisíce modro-bílo-červených konfet. Francouzské barvy po chvíli z chodníků mizí a znovu se „jenom“ prodává.
Pařížané nedají na své trhy dopustit. Žádný supermarket jim nemůže nahradit pestrost a důvěrnou atmosféru zeleninových trhů, které se jak květy po ránu otevírají a obvykle k polednímu uvadají. Když se radní 3. obvodu rozhodli nechat zdemolovat tržnici Enfants Rouge a uvolnit tak místo pro plánované parkoviště, skončili s nepořízenou. Namísto toho byly nakonec navrženy projekty, jak starý trh znovu oživit, aby roku 2015 mohl důstojně oslavit 400 let. Enfants Rouge, nejstarší tržnice čtvrti Le Marais, pojmenovaná po blízkém sirotčinci, si dlouho zachovávala svůj bukolický charakter. Ve své knize „Nové promenády v Paříži“ z roku 1908 popisuje George Cain zdejší atmosféru takto: „Patnáct tučných, lesklých, bílých a zrzavých krav sladce odpočívá na slaměné podestýlce: je to mlékárna trhu Enfants Rouge. Jen Paříž může svým obdivovatelům nabídnout tak veselá překvapení.“ Od roku 1955 je trh zastřešen, do té doby chránila zboží před rozmary počasí jen plachtovina…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/20003

Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz