Pohoří Taurus se svahy porostlými piniemi jako mohutný prstenec obemyká dlouhý pás jihotureckého pobřeží, jehož centrem je město Antalya. Chrání tento krásný kout Turecka před nepříznivými povětrnostními vlivy z vnitrozemí a vytváří mikroklima, které výtečně slouží palmám a banánovníkům, olivám a citrusům. Jisté více než tři stovky slunečných dnů a úžasně čisté a teplé moře si také pochvalují turisté, pro něž je pobřeží mezi městy Kas na západě a Alanya na východě Tureckou riviérou.
V malých městečkách na pobřeží vyrostla řada penzionů a hotýlků, které poskytují laciné ubytování. Mezi nimi byly u moře postaveny uzavřené rozlehlé hotelové komplexy, které vedle ubytování a kvalitního stravování nabízejí i spoustu zábavy. Kromě koupání a slunění přes tučnou vrstvu dobrého ochranného krému tak mají turisté příležitost poškádlit teplé moře na vodním skútru, pustit se do zápasu s neposlušnou plachtou na nepoddajném prkně či se nechat vláčet za motorovým člunem sedíce obkročmo na nafouknuté gumové hadici tvaru banánu. Ať se drží jakkoliv pevně, šikovný Turek za volantem člunu s banánem ve vleku tak zacvičí, že se nakonec stejně celá osádka vykoupe v moři. Vrcholné zážitky přináší vzduchoplavecký výlet nad pobřežím. Na břehu nejprve zájemci dostanou rychlokurs navigace, jenž spočívá v pochopení dvou signálů ze země, kterými bude dispečer létání řídit přistání na zem. Zvednutý červený praporek znamená zatáhnout za levou šňůru, označenou pro jistotu červenou mašlí, praporek modrý pak tentýž úkon pravou paží. O zbytek se postará vítr a motorový člun, který padák s parašutistou vytáhne do výše a protáhne vzduchem nad kusem pobřeží, které tak během několika minut pozná z ptačí perspektivy. O hosty hotelů a apartmánů se starají animátoři, kteří přes den a zvláště na večer připravují program, do něhož s oblibou zapojují i samotné turisty. Nenudí se ani děti.
Jakmile rekreanti vyzkouší všechny vodní hrátky a den u vody se jim zdá příliš dlouhý, mohou se vydat na některý z nabízených výletů do okolí. Centrem Turecké riviéry je starobylé město Antalya. Od počátku 13. století byla v rukou Seldžuků, kteří vybudovali velký přístav, jež se stal známým i v Evropě. Vyváželo se odtud vzácné cedrové dřevo, ale také to byl opěrný bod pirátů při jejich nájezdech na kyperské a syrské osady a lodi plující severovýchodním Středomořím. Z přístavu se otevírá krásný výhled na Taurus, majestátně se zvedající do oblak, za parného léta se však častěji utápějící v oparu. Na klidné vodě v přístavu se mírně pohupují zakotvené rybářské čluny, jachty a výletní lodě pro okružní plavby, na jejichž stožárech se vedle červené vlaječky s bílým půlměsícem třepetají v lehkém vánku i pestrobarevné praporky. Nad přístavem se tyčí minaret Yivli Minare, který byl součástí dnes již zaniklé mešity. Stojí na turistické trase městem, které se poprvé připomíná za vlády pergamského krále Attala II., podle něhož dostalo jméno Attaleia. Velkým ochráncem města byl císa…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Turecko