„To jsou německé lodě pod anglickou vlajkou,“ vysvětloval mi tatínek, když kolem Střekova pomalu proplouvaly parníky vlekoucí těžce naložené čluny, a já jsem se divil, pod jakou že vlajkou, když jsem žádnou na stěžni neviděl, ale obrovská britská vlajka (a tu už jsem znal) byla namalovaná naopak docela dole, na boku lodi, nízko nad ponorem. A tatínek dodával, že jsou to vlečné lodi připlouvající až z Hamburku, ze „západní zóny“, jak se tehdy říkalo. A tak jsem poprvé slyšel jméno dalekého přístavu, odkud připlouvali i krabi přichycení v chaluhách pod trupy lodí, jejichž skořápky vyklované od ptáků jsme s kluky sbírali na kamenech podél břehu Labe.

Pak přišel Vítězný únor a veškerá romantika skončila, stejně jako naděje na výlety po proudu řeky, ale to tajemné jméno mi už v mysli zůstalo, stejně jako klukovská touha po moři… a po Hamburku. V minulosti jsme Hamburku věnovali celé jedno číslo (ZS 5/2013), které představuje město coby turistický cíl velmi podrobně. V tomto čísle se proto vrátíme k počátkům historie Hamburku, hlavně k jeho úloze v rámci hanzy.

Podobně jako v případě Brém i jiných měst na zdejším nízkém pobřeží, už na počátku našeho letopočtu tu mezi písečnými dunami labské delty a ze severu přitékajícího Alsteru existovalo skrovné osídlení, o němž se zmiňoval již známý řecký polyhistor Klaudios Ptolemaios a uváděl je jako osadu jménem Treva. Roku 808 zde Karel Veliký nechal postavit kostelík a jako sídlo křesťanské misie dal osadu opevnit. Jeho syn a nástupce na císařském stolci Ludvík Pobožný zde dokonce v roce 831 založil biskupství, z něhož se záhy stalo arcibiskupství v čele s „apoštolem severu“ sv. Ansgarem. Tehdy se poprvé objevuje jméno Hammaburg, ale v oblasti obývané ještě pohanskými kmeny (Sasy a slovanskými Obodrity) a občas napadané i Vikingy (Normany) byla existence křesťanské obce dost nejistá. To poznal i zmíněný světec, když odtud musel, stejně jako později i jeho nástupce, uprchnout do Brém, a to nejen kvůli nebezpečí ze strany pohanských kmenů – ještě v roce 1030 osadu vypálil polský král Měšek II.

Když někdy po roce 1111 získal Hammaburg i s rozsáhlým územím dobytým na Slovanech hrabě Adolf I. ze Schauenburgu a Holštýna (otec Adolfa II., který později založil Lübeck), znamenalo to podstatné zklidnění situace. Nech…

Úplné znění článku naleznete zde