A těch je v Alsasku sedm: ryzlink, kořeněný tramín, sylván, muškát, a především bílý a šedý burgund – Pinot blanc a Pinot gris, zde zvaný Tokay d’Alsace. Z červených odrůd se pěstuje jen modrý burgund – Pinot noir. Zní to sice trochu cimrmanovsky, ale znalci vědí své.
Víno přišlo do Alsaska s Římany a spolu s dřevařstvím a textilnictvím dalo základ zdejšímu bohatství. Lidé si proto mohli dovolit stavět velkolepé kostely i obytné domy, kde kombinovali dřevěnou konstrukci s kamennými či cihlovými výplněmi. Jejich zámožnost byla na druhé straně předmětem kořistnických nájezdů, proti nimž se šlechtici i osadníci bránili výstavbou hradů a důkladného městského opevnění. Tak se harmonickým spojením půvabné přírody a lidského umu vytvořila jedinečná kulturní krajina, která má návštěvníkům v kterémkoli ročním období co nabídnout.
Málokde jinde najdete takovou koncentraci románských a gotických církevních památek na tak malém území, jako právě v Alsasku. Skvělá akustika zdejších kostelů a vybavení varhanami ze Silbermannovy dílny z nich dělá vyhledávaná dějiště koncertů a hudebních festivalů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2004