Arubské kameny

Proslulé arubské pláže s jemným bílým pískem, palmami a luxusními hotely lemují pouze jižní pobřeží na západ od hlavního města Oranjestad. Další části ostrova poskytují již zcela jiné scenérie, jejichž společným jmenovatelem je kámen – ať už je to téměř pouštní krajina rozsáhlé přírodní rezervace Arikok na východě, křídová plošina na severozápadním cípu ostrova nebo mezi nimi se rozprostírající arubský venkov prahnoucí po vodě. Jeho obyvatelé chrání své domky kaktusovými ploty (trankera) a při stavbě nových uhýbají obrovským balvanům tonalitu, ledabyle roztroušeným po krajině.
Některé z těchto balvanů váží i několik tun. K nejrozsáhlejším patří kamenná seskupení Ayo a Casibari, která připomínají proslulé město Bedrock z animovaného seriálu Flintstoneovi. Skalnatý labyrint v Ayo také kdysi sloužil jako sídliště prvním obyvatelům ostrova, kteří tu po sobě zanechali dnes již téměř zmizelé petroglyfy.
Turistické příručky rády představují podivné arubské kameny jako dosud neobjasněnou záhadu. Geologové ale svá vysvětlení nabízejí, jen je při nich nutno sáhnout hodně hluboko do historie. Nejstarší útvary pocházejí z doby před více než 90 miliony lety, kdy rozsáhlé sopečné erupce ve východním Pacifiku daly vznik Arubě a vytvořily její lávovou formaci. Vyvřelá tělesa ve vrchní poloze lávové formace byla postupně obnažena erozí. Vlivy počasí pak dotvořily podobu kamenných obrů, kteří jsou dnes nedílnou součástí arubské krajiny.
Díky své velikosti představují arubské balvany skvělá vyhlídková místa, odkud se rovinatý ostrov jeví jako na dlani. Při jeho přehlížení vás upoutá další z podivných útvarů Aruby – 168 metrů vysoká hora Hooiberg. Není sice nejvyšší, ale rozhodně tak vyhlíží. K tomu, abyste ji viděli, nemusíte ani nikam šplhat. Spatříte ji už při výstupu z letiště – z rovné krajiny se tyčí k nebi opravdu jako obrovitý stoh, po němž je pojmenována. Jejím základem je hrubá zrnitá odrůda křemenného dioritu, která dostala podle hory název hooibergit a díky jejíž odolnosti přežila další z arubských geologických zvláštností miliony let.
Arubský venkov s roztroušenými balvany tonalitu a sloupovými kaktusy Mnohem tvárnější materiál pro tvořivou přírodu nabízejí vápencové roviny a abrazní terasy mladší části ostrova. Asi před 20 miliony lety se kolem původní sopečné horniny začaly tvořit korálové útesy. Sedimenty z rozpadlých útesů se usazovaly na podmořských svazích, a tak postupně vznikly vápencové terasy, které nyní lemují zejména severní pobřeží ostrova. Neúnavné severovýchodní větry, silný příboj a občasné deště tu vymodelovaly osm útvarů označovaných jako přírodní mosty. Nejznámější z nich, více než 30 metrů dlouhý a 8 metrů vysoký Natural Bridge si donedávna denně zvěčňovaly desítky návštěvníků, aby si odvezly symbolickou vzpomínku na ostrov, který lze celý právem označit za největší skalní útvar Karibského moře. Příroda se však nezastaví ani před nejfotografovanějšími objekty. Po staletích neúnavného bušení příboj vloni druhého září zvítězil a největší přírodní most v Karibiku se zřítil.

Další informace o Karibiku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Renata Haffaf