Cartago - Bazilika Panny Marie Andělské

Po kolenou za Černou Madonou

Cartago

Pokud se v Kostarice díváte na větší počet osob lezoucích po kolenou, je pravděpodobně začátek srpna a stojíte u baziliky Panny Marie Andělské ve třetím největším městě Cartago. V tuto dobu zaplavuje město s přibližně 160 000 obyvatel až milion věřících, kteří sem podnikají 22 km dlouhou pouť z hlavního města San José, aby uctili Černou Madonu známou jako La Negrita.

Soška z tmavého kamene je umístěna na hlavním oltáři baziliky vystavěné na skále. Místo je spojeno s legendou o malé mulatce Juaně Pereiře, která v roce 1635 nalezla na kameni sošku Panny Marie s Ježíškem a odnesla si ji domů. Přes noc však soška zmizela a objevila se opět na místě nálezu. Následující den se příběh opakoval a ztratila se dokonce i ze zamčené skříňky zdejšího faráře. Místní se proto rozhodli na zázračném místě vybudovat kostel, ale jejich plány pokaždé překazilo zemětřesení. Svatostánek nakonec vznikl přímo na skále, kde byla soška původně nalezena. K poctě Panny Marie Andělské se každoročně 2. srpna pořádá velká slavnost a poutníci míří k bazilice, aby se své patronce poklonili a poprosili ji o zázrak. Soška se pak v procesí přenese do katedrály, kde ji lze uctívat až do poloviny září. V sousedství nejvýznamnější kostarické baziliky také vytéká pramen, jehož vodou si poutníci léčí své neduhy.

Cartago - Interiér poutní baziliky
Interiér poutní baziliky

Nejstarší kostarické město Cartago založené v roce 1563 bylo až do roku 1823 hlavním městem země. Po první občanské válce se však úřady rozhodly přenést hlavní město do San José. Malebná stará koloniální architektura Cartaga se bohužel nezachovala v celé své kráse. Město totiž leží na úpatí nejvyšší kostarické sopky Irazú a především erupce z roku 1841 ho z velké části zničila. Další velké škody pak způsobilo zemětřesení v roce 1910. Od nejstaršího zaznamenaného výbuchu Irazú v roce 1723 došlo dosud k nejméně 23 dalším. Zatím poslední, s přestávkami téměř dvouleté období své aktivity sopka započala v roce 1963, přesně v den, kdy tehdejší americký prezident John F. Kennedy zahájil oficiální návštěvu Kostariky. Vulkán ho přivítal popelem, který pokryl široké okolí včetně San José.

Kromě mariánské pouti jsou v Cartagu velmi barvité rovněž oslavy Velikonoc. Pravidelně na Zelený čtvrtek a Velký pátek zaplní jeho ulice stovky vojáků v římských uniformách, vyzbrojených meči a kopími, kteří za doprovodu bubnů hrají pašijové scény.

Zajímavá místa najdeme i v blízkém okolí města. Kostarika je domovem více než 1600 druhů orchidejí, z nichž skoro čtvrtina je endemických. Mnohé z nich si lze prohlédnout v botanické zahradě Lankester (Jardín Botánico Lankester) asi 5 km jihovýchodně od Cartaga, která zároveň slouží jako výzkumné centrum Kostarické univerzity. Na jedenáctihektarovém pozemku roste na 3000 orchidejí, mezi nimi i ty nejmenší o výšce několika milimetrů. Nejvíce jich rozkvétá od února do dubna. Obdivuhodná je zde také japonská zahrada, kde se často konají svatby.

Cartago - Zříceniny kostela v Ujarrás
Zříceniny kostela v Ujarrás

Tajemno dýchá z ruin nejstaršího kostarického kostela postaveného v polovině 16. stol. Stojí asi o 10 km dál stejným směrem v místě známém jako Ujarrás. V 19. stol. ho sužovaly četné záplavy i infekční choroby, a tak bylo nakonec místní obyvatelstvo přesunuto do nedaleké oblasti příznačně nazvané Paraíso (Ráj) a kostel v Ujarrás se postupně proměnil v ruiny. Místo leží v malebném údolí Orosí mezi svahy sopky Irazú a mlžným lesem národního parku Tapantí-Macizo de la Muerte. Vyhlídka stejného jména jako údolí nabízí úchvatné pohledy na majestátní hory i kávovníkové plantáže, které tu byly založeny na úrodné vulkanické půdě.

Kostarika Cartago