Jedinečné propojení moderní architektury a hudby najdeme na Avenidě de Boa Vista ve čtvrti Cedofeita. Je jím Dům hudby (Casa da Música) postavený v roce 2005 podle projektu holandského architekta Rema Koolhaase, držitele Pritzkerovy ceny.
Stavba vznikla na místě bývalého tramvajového depa po architektonické soutěži z roku 1999, již vyhrál právě Koolhaas a jeho studio OMA. Dokončena měla být původně v roce 2001, kdy se Porto pyšnilo titulem Kulturní město Evropy, ale to se nezdařilo. O čtyři roky později však už byla oficiálně otevřena za přítomnosti prezidenta republiky. Hned od počátku se Dům hudby stal architektonickou ikonou, kterou odborníci přirovnávali ke koncertnímu sálu od Franka Gehryho v Los Angeles nebo k budově Berlínské filharmonie od Hanse Scharouna. Ihned začala být označována též jako dosud nejlepší Koolhaasovo dílo.
Velká betonová stavba má tvar zkoseného mnohoúhelníku, který se na všech stranách směrem k základům zužuje, čímž vytváří dojem jakési lehkosti. Fasáda je obložená světlým travertinem z Jordánska, který místy přerušují velké prosklené plochy, jimiž se do interiéru dostává přirozené světlo. Při pohledu z ulice vypadá budova poměrně záhadně a zejména neinformovaný turista těžko hádá její i uspořádání.
Vystoupáme-li po vstupním schodišti, dostaneme se do nepříliš velkého foyeru, odkud je přístup k šatnám a pokladnám. Odtud pokračujeme po působivém schodišti, jemuž dramatický nádech dodává osvětlení neonovými trubicemi, do hlavního sálu Suggia, pojmenovaném na počest slavné portské violoncellistky Guilherminy Suggii z 1. pol. 20. stol. Díky borovicovému obložení a přímému slunečnímu světlu působí velmi přívětivě a útulně. Sál s kapacitou 1200 posluchačů je oceňován pro svoji dokonalou akustiku. Jde o jednu z nejkvalitnějších hudebních síní světa, vyhledávanou i pro nahrávání.
V budově jsou také další místnosti včetně menšího hudebního sálu, které zaujmou svou architekturou a často i multifunkčním využitím. Z prostoru Kybermusic, původně navrženého pro vzdělávací aktivity, lze velkým oknem pozorovat dění v sále Suggia během zkoušek i koncertů. Velmi neobvyklým dojmem působí Renesanční místnost, jejíž stěny jsou obloženy olivově zelenými a bílými kachlíky, spojujícími portugalskou tradici azulejos s vizuálními efekty tzv. op-artu, uměleckého proudu z 60. let 20. stol. V posledním patře nechybí ani kavárna s restaurací. Celou budovu pak obklopuje systém teras a schodišť, které vytvářejí originální veřejný prostor. Náročný, ale hladký povrch využívají pro své tréninky místní skateboardisté.
Casa da Música je domovem hned několika hudebních těles, sídlí zde Portský symfonický orchestr, Barokní orchestr, Remix ensemble a dětský pěvecký sbor. „Doma“ si zde připadají ale všichni posluchači a návštěvníci nejrůznějších koncertů, festivalů a doprovodných programů, kteří mají možnost seznámit se tu se všemi odstíny hudby, od vážné přes jazz, tradiční tesknivé fado až po experimentální. „Na dosah všem“ je název jedné z mnoha zdejších akcí, ale zároveň by to mohlo být motto celého portského Domu hudby, jenž se snaží hudbu a její krásu přiblížit všem lidem.