Dolní Slezsko

Hrady a zámky Dolního Slezska Poměrně nevelké vojvodství Dolní Slezsko (necelých 20 000 km2) je unikátní tím, že v něm najdete čtvrtinu všech polských hradů a zámků. Velkou zásluhu na tom má romantické cítění 19. stol., kdy bylo módou nechat si přestavět některou hradní ruinu na půvabný zámeček. Své podkrkonošské sídlo tu tak měli jak

Polské hory Rovinaté Polsko je na hory poměrně chudé – prakticky všechna zdejší pohoří leží u hranic s Českem a Slovenskem. O to víc si ale Poláci svých hor váží a starají se o jejich ochranu i turistické využití. S Českem sousedí postupně od západu polské části Jizerských hor, Krkonoš a hory v regionu Kladska:

Starobylé město Lehnice (polsky Legnica) patří k pokladům Dolního Slezska, které čeští turisté dosud téměř neobjevili. Město má přitom s naší zemí mnoho společného – od českého lva ve znaku přes kostely vystavěné členy slavné rodiny Dientzenhoferů až třeba po fakt, že právě ze zdejšího velitelství sovětských vojsk vyšel v roce 1968 rozkaz k okupaci

Dolní Slezsko je plné přírodních krás a zajímavostí. Jako by se tady příroda snažila na poměrně malé ploše předvést, co všechno dovede, a lidé jí v tom zdatně sekundovali. Na turisty zde čekají stolové hory a skalní labyrinty, vyhaslé sopky různého stáří, ale třeba také soustava rybníků, tvořících největší chovné území kaprů v Evropě. Krajina

Valbřich, polsky Wałbrzych, město se zeleným dubem ve znaku, zažilo v minulém století velký vzestup i pád. Teď se tu soustřeďují na oživení všech jeho krás i zajímavostí, jež přitahují stále více turistů. Vždyť je tu třeba unikátní Palmový skleník, horská chata přímo v centru a na severním okraji města proslulý zámek Książ. Osudem Valbřichu

V přepočtu na plochu má Dolní Slezsko největší hustotu podzemních prostor v Evropě a možná i na celém světě. Nejde přitom jen o jeskyně, ale i o další pozoruhodnosti – od dávných zlatých dolů po tajemné chodby zbudované za časů německé okupace. Řada z těchto míst navíc nabízí zajímavé expozice – třeba scény s figurínami

Ještě před 80 lety se Jelenohorská kotlina mohla chlubit desítkami luxusních zámků a paláců, většinou vzniklých jako přestavby ruin středověkých hradů. Když si tu totiž v 1. pol. 19. stol. nechal pruský král Bedřich Vilém III. novogoticky přestavět Mysłakowice na své letní sídlo, začala velká móda budování historizujících objektů v Podkrkonoší. Jejich stavebníci se přitom